Marie-Louise von Franz (4. ledna 1915 – 17. února 1998) byla švýcarská psycholožka a představitelka analytické psychologie Carla Gustava Junga. Marie-Louise se seznámila s Jungem když ji bylo 18, později nastoupila do výcviku v analytické psychologii a spolupracovala s Jungem až do jeho smrti. Její práce je známá díky psychologickým interpretacím pohádek a alchymistických rukopisů.

Anglický název knihy “Analytická psychologie v pohádkách” je “The Interpretation of Fairytales: An Introduction to the Interpretation of Fairytales & Animus and Anima in Fairytales”, který můžeme do češtiny přeložit jako “Výklad pohádek: úvod do výkladu pohádek a animus a anima v pohádkách”. Anglický název odráží strukturu této knihy. Po krátkém bloku s poznámkami a předmluvě, najdeme v knize dvě části. První část se nazývá “Výklad pohádek”, ve které Marie-Louise von Franz vysvětluje teoretický rámec pro výklad pohádek a pro znázornění použití teorie používá pohádku Tři pírka. Druhá část má název “Animus a anima v pohádkách”, ve které autorka zkoumá jak ženské a mužské aspekty osobnosti se odráží v pohádkách.

Líbil se mi nevšední psychoanalytický pohled na pohádky a zajímavý způsob jejich interpretace. Když vidíme pohádky jako metafory pro naše nejhlubší psychické procesy, pak nám mohou poskytnout vodítka pro řešení každodenních výzev, být podporou v uzdravení traumat, mohou pomoct s odstupem se podívat na vlastní problémy a trápení. Jedná se ale o knihu jungiánské psycholožky, takže pro některé čtenáře může být náročná. Psychoanalýza používá speciální jazyk, a proto některé koncepty mohou být pro běžného čtenáře náročnější k pochopení. Ale kniha se dá zvládnout i pokud nemáte psychoanalytický výcvik. Přinejhorším to jistí google.

Tato jedinečná kniha vás zaujme především pokud se zajímáte o psychologii, milujete pohádky, jste rozeným analytikem a věčným šťouralem zvyklým vše rozkládat na atomy, naprosto souzníte s učením C. G. Junga nebo je aspoň trochu znáte, zajímá vás tajemství lidské duše, symboly a inklinujete k duchovnu a mystice či mytologii. Já knihu četla na pařezu v lese na pokračování a nezažila jsem krásnější pocit. Pojďme se společně podívat na to, co taková kniha od světoznámé psychoanalytičky nabízí.

V prvé řadě je dobré vědět, že byste měli mít povědomí o tom, co znamenají pojmy kolektivní nevědomí, anima, animus, Stín, amplifikace, bytosné Já, archetypy či individuace. Zaujmout vás mohou nejrůznější pohádky z celého světa, které si můžete s chutí přečíst, anebo je pak povyprávět svým dětem. To nejzajímavější vás ale ještě čeká: pohádky budete analyzovat a možná zjistíte nečekané: jak velká je podobnost toho, co se odehrává v pohádkách s reálným životem, i přestože jsou to pohádky! A kolik moudrosti, která vás okamžitě osloví, v nich je! Více už neprozradím, znalci Jungovy psychologie dobře vědí, kdo byla Marie-Louise von Franz a čemu se věnovala. Právě tato psychoanalytička je autorkou knihy, kterou loni vydalo nakladatelství Portál.

Hodnocení: 100%

Pohádky jsou naší součástí od nepaměti. Ostatně jsou považované za nositele tradic a hodnot společnosti. Jsou typické tím, že se předávají z generace na generaci, v dřívějších dobách pouze orální formou a od doby národního obrození už i písemně. Každý jsme v dětství měli nějakou oblíbenou, kterou jsme chtěli slyšet stále dokola. Nebyla to jen nějaká povídačka, byl to magický příběh, kde vždy dobro vítězí nad zlem a dává nám tak naději i do dalších dní. Pohádky toho ovšem mají v sobě mnohem více. Dle Marie-Louis von Franz jsou to zejména symboly nevědomí, jejichž prostřednictvím si stavíme zrcadlo.

Marie-Louise von Franz byla blízká spolupracovnice C. G. Junga, absolvovala u něj výcvik v analytické psychologii. Již od mládí se zajímala o pohádky a jejich možný výklad, ostatně tím i proslula. Skrze studium klasické filologie se podílela na překladech některých řeckých a latinských alchymických spisů právě pro Junga.

Kniha je rozdělená do dvou celků. První část se zabývá teoretickými východisky pohádky a jejího výkladu. Autorka upozorňuje na její pravidla, odlišnost od jiných literárních útvarů a historický kontext. Principy výkladu ilustruje na pohádce Tři pírka bratří Grimmů. Následně ji propojuje se znalostmi archetypů (zejména: stín, animus a anima). Druhá část je zaměřená na konkrétní pohádky a jejich výklad. Zpočátku jsem byla zmatená umístěním poznámek pod čarou, které jsem hledala na konci knihy, kde i byly, ovšem z jiné části. Byla jsem tak podivená nad rozsáhlou chybou editorů a až dalším listováním v knize jsem objevila, že poznámky jsou umístěny na každé části celku, tedy že jsou dvakrát. Zpočátku se tedy ze mě stal nevěřící Tomáš, který byl brzy vyveden z omylu.

Autorce se nemůže vytknout její smysl pro detail v rámci důkladného rozebrání pohádek z jednotlivých částí i pohledu jejich aktérů. Z toho důvodu je kniha i celkem čtenářský přístupná. Všechna svá fakta má podložená na příkladech pohádek, které mezi sebou porovnává a vysvětluje. Považuji se za celkem zběhlou a orientovanou v prostředí klasických pohádek. O to víc jsem byla překvapená, že jsem ani jednu z uvedených ukázek neznala. Nijak to ale nebylo na škodu. Výkladem klasických, a ve společnosti více známých pohádek (Jeníček a Mařenka, Zlatovláska, Červená Karkulka), se zabývá Bruno Bettelheim ve své knize Za tajemství pohádek. Je tedy dobré, že na českém trhu máme knihy, které jsou si obsahově blízké, ale přesto jiné.

Pokud vás pohádky zajímají, stejně jako mě, neváhejte a knihy si pořiďte. Jestliže jste vlastníkem předchozí knihy autorky, která vyšla rovněž v Portálu – Psychologický výklad pohádek, tak svůj nákup zvažte. Obsahově i členěním jsou si velmi podobné. Rozdíl je v několika kapitolách, které ve starší knize pochopitelně chybí. Celkově bych ji doporučila odborné veřejnosti, která má blízko k Jungiánskému přístupu. Nabízí na konkrétních příkladech detailní rozebrání příběhu a jeho interpretaci v analytickém kontextu. Spíše než cvičebnice výkladu pohádek je to spíše příklad dobré praxe. Mám tak obavu, že laici mohou její závěry nevhodně globalizovat a zkratkovitě interpretovat ve společnosti. Budu ovšem ráda za případné vyvedení z omylu.