„… Pohádky jsou nejčistším a nejjednodušším výrazem psychických procesů kolektivního nevědomí. Jejich hodnota pro vědecký výzkum nevědomí tedy převyšuje hodnotu veškerého jiného materiálu. Pohádky zobrazují archetypy v jejich nejjednodušší, nejhutnější a nejpřesnější podobě. …“ (Von Franz, Marie – Louise in Analytická psychologie v pohádkách, Portál, 2023). Původní verze pohádek jsou krvavé, temné a často hororové, s těmi „našimi“ moderními nemají skoro nic společného. Díky novému vydání publikace Analytická psychologie v pohádkách můžeme zjistit, „o čem doopravdy jsou“ staré pohádky a proč je pro naši duševní rovnováhu dobré archetypickým příběhům porozumět.

Summa summarum

Nakladatelství Portál potěší všechny jungiány novým vydáním klasického díla autorky Marie – Louise von Franz. Analytická psychologie v pohádkách vychází v brožované vazbě bez přebalu. V knize najdete dvě klasická díla M – L von Franz. Jako první čtenář narazí na text Psychologický výklad pohádek. Ti ze čtenářů, kteří mají vystudovanou psychologii a Junga při přednáškách neprospali, budou mít při čtení první části textu jednoduchou práci: zopakují si základní pojmy Jungovy psychologie – kolektivní nevědomí, stín, archetyp a seznámení s metodou psychologické interpretace. Ti ostatní se ale vůbec nemusí vzdávat předem, odborný text je psaný srozumitelně a přehledně tak, že by se s klidem mohl použít jako učebnice. První část rozhodně nejde přeskočit, protože bez pochopení terminologie používané v knize se nebudeme orientovat v druhé části knihy, která se zabývá analýzou klasických pohádek. Čtenář v druhé části přijde např. na to, proč hrdinové musí téměř vždy sestoupit do podzemí a proč se líbá ropucha. Proč při úniku hlavní postavy odhazují bez ohlédnutí se za sebe kouzelné (drahé) předměty – jde o typické pohanské obětování nepopsatelnému, nedotknutelnému, temnému chtonickému božstvu, atd.

„… Sůl se vyznačuje dvojím aspektem. A alchymii je symbolem moudrosti, ale rovněž definována pachutí hořkosti – slanost moře je ovšem vyvolávána právě solí. Sůl bývá asociována s moudrostí, vtipem, hořkostí i láskou. Jung toto spojoval se specificky ženským prožíváním lásky: když se žena zklame v lásce, pak buď zahořkne anebo zmoudří, osvojí si smysl pro humor nebo určitý důvtip. …“

Výběr z obsahu knihy:

• ČÁST I
• VÝKLAD POHÁDEK
• Některé teorie pohádek
• Pohádky, mýty a další archetypické příběhy
• Metoda psychologické interpretace
• Výklad pohádky Tři pírka
• ….
• 7. Mužský stín
• 8. Výzva animy
• 9. Žena, stín a animus v pohádkách
• ČÁST II

ANIMUS A ANIMA V POHÁDKÁCH

Staroněmecká pohádka Starý Šmajdapajda

Turkenstánská pohádka Zázračný kůň

Norská pohádka Kari dřevěná sukně

Africká pohádka kouzelník pláně

Příběhy o animě

Evropská pohádka Černá proncezna

Panna carevna

Kniha mě baví: v příbězích pohádkových hrdinů se odrážejí naše každodenní životní zkušenosti a zároveň se v nich nabízí i možná řešení a ponaučení. Jen jsou hezky zakódovaná. S tím, abychom byli schopni tato poselství dešifrovat a s výhodami používat, nám pomůže právě tato kniha. Analytická psychologie v pohádkách se čte dobře (ačkoli se jedná o odborný text) a jsem přesvědčena, že zaujme každého, kdo se zajímá o psychologii a psychoanalýzu.

Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem. Proto jsou často hrůzyplné a vystupují v nich různé nadpřirozené bytosti. Zároveň ale odrážejí živou psychologickou zkušenost – v osudech pohádkových hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi, kterým je v životě vystaven.

Předkládaný svazek obsahuje dvě autorčiny klasické práce. V díle Psychologický výklad pohádek jsou na řadě pohádkových příběhů názorně vysvětleny jednotlivé pojmy psychologie C. G. Junga, jež jsou pro pochopení pohádek důležité. Práce Animus a anima v pohádkách se specificky zaměřuje na archetypy, které charakterizují lidskou zkušenost s opačným pohlavím. Těžiště knihy je ve výkladu klasických grimmovských pohádek. K nim Marie-Louise von Franz přistupuje osobitým způsobem, v němž se projevuje nadhled a smysl pro humor.

Marie-Louise von Franz (1915–1998) studovala klasickou filologii a již jako mladá se zabývala výkladem pohádek. Zároveň se v osmnácti letech seznámila s C. G. Jungem a začala navštěvovat jeho přednášky. Později k Jungovi nastoupila do výcviku v analytické psychologii. Se slavným psychologem spolupracovala až do jeho smrti v roce 1961. Pomáhala mu především s překlady řeckých a latinských alchymických spisů a fungovala jako Jungův prvořadý partner při jejich výzkumu. Byla proslulá svými interpretačními dovednostmi, jež využívala nejen u pohádek a starých textů, ale i u snů svých pacientů. V češtině vyšly také její knihy Sen a smrt, Věštění a synchronicita, Mýtus a psychologie. Podílela se i na dalších významných dílech analytické psychologie, jako např. Člověk a jeho symboly.