Gibson, Lindsay C.: Dospělé děti emočně nezralých rodičů - autor recenze: Taťána Kročkováhttps://www.kultura21.czKniha Dospělé děti emočně nezralých rodičů s podtitulem Zbavte se viny, která není vaše, přibližuje zásadní psychologické téma: emočně nezralé rodičovství a jeho následky pro dítě. Nakladatelství Portál opět vydalo zajímavou psychologickou publikaci, tentokrát od americké autorky, klinické psycholožky Lindsay C. Gibson, která pracuje s dospělými dětmi emočně nezralých rodičů. O čem tato kniha je a co od ní čekat?
V prvé řadě je potřeba si vymezit, co to vlastně znamená být emočně nezralý. Jinými slovy má autorka na mysli takové rodiče, kteří nemají pro své děti dostatek empatie, anebo nevnímají a přehlíží či nesprávně reagují na jejich emoce, a to z nejrůznějších důvodů. Může jít o sebestřednost a nezájem, ale i nízkou míru empatie a to, že to neumí. Autorka popisuje různé typy osobností v souvislosti s jejich raným vývojem v rodině s jedním či dvěma emočně nezralými rodiči, ale také nedostupným rodičem či sebestředným rodičem. Podstatou je, že takový rodič dítěti při jeho vývoji nemohl nabídnout patřičnou citovou oporu a stabilitu, protože jemu samotnému chyběla. Co se stane s takovým dítětem bez empaticky fungujícího rodiče? Může toho být spousta, třeba i včetně toho, že si jedinec vytvoří svou novou identitu, která je naopak rodičem (či později okolím) přijímána. Následky v dospělosti jsou neblahé, od frustrace, přes hněv, pocity úzkosti a deprese nebo emoční osamělost až po problémy v životě při navazování nejen partnerských, ale jakýchkoli mezilidských vztahů, což se může týkat i uplatnění v profesním životě. Spousta takových lidí si vytvoří osobnost, která je více přijímána, proto ztratí sebe samé. Mohou pak věřit tomu, že jejich nové Já je to pravé, ale nemusí tomu tak být.
Zkusme si uvést úplně jednoduchý příklad: děvčátka si doma nikdo nevšímá, protože maminka neustále řeší své četné milence a problémy s láskou, nebývá doma a často pláče. Nic z toho, co řekne, neplatí, protože se všechno neustále mění. Řeší své vlastní emoční problémy a svoji dceru neposlouchá. Nenabízí jí citovou podporu. Děvčátko zjistí, že když je hodné a poslušné, nic po mamince nechce a samo nikdy nepláče, maminka ji má radši, dává ji pusinky a objímá ji. Také zjistí, že když mamince se vším pomáhá a dělá spoustu věcí nad rámec toho, co by se po ní mohlo vyžadovat v dětském věku, dostává od maminky pozornost a pochvalu, občas nějakou sladkost nebo něco pěkného na sebe. V dospělosti dívka dělá všechno, co se od ní očekává, i spoustu toho navíc, nikoho nezatěžuje svými problémy a své emoce ukládá do sebe. Ví, že o co se sama nepostará, to nikdy nebude mít. Autorka podobným způsobem popisuje internalizátory, kteří jsou velmi citliví k druhým, opomíjejí své vlastní potřeby, jsou k sobě kritičtí a neustále na sobě pracují. Jsou to typické hodné děti, které si nedovolí projevit svou přirozenost, která by nemusela být akceptována. Bývají přehlížení a cítí se tak. Mají sklon se omlouvat za to, že potřebují pomoct.
Opačným případem jsou ale externalizátoři, kteří dokáží ztropit takový bengál, že se nikdo nestačí divit. Tyto dospělé děti emočně nezralých rodičů a dalších externalizátorů veškerou vinu svádějí na své okolí a své emoce až přehnaně ventilují. Jakmile se dostanou do stresu či úzkosti, přestávají se ovládat. Neustále si na něco stěžují. Jsou vysoce emočně nestabilní a velmi impulzivní. Bojí se toho, že budou odříznuti od svých vnějších zdrojů, na nichž závisí jejich pocit bezpečí, protože jej nedokážou najít sami v sobě.
Autorka detailně popisuje internalizátory a externalizátory tak, abyste se v nich sami dobře našli, anebo je rozpoznali ve svém okolí. Používá i konkrétní příklady ze života a pomocí otázek a úkolů učí, jak s tím vším pracovat. Jak se zbavit viny, která není vaše, jak najít kontakt se svým vlastním Já a svými potřebami i jak poznat lidi, s nimiž se budete moci cítit v bezpečí a být sami sebou. Kapitoly nabízejí možnosti, jak poznat emočně zralé osobnosti, abychom emočně nezralé jedince do svého života dále nepřitahovali, například v podobě partnerů, jak o sebe pečovat a nenechávat se vysávat lidmi, kteří si jen berou vaši pozornost, aniž by něco nabízeli na oplátku, jak si udržet zdravé hranice, anebo jak se nenechat vtáhnout do rolí, které nejsou vaše.
Knížku považuji za důležitou a určitě byla pro mě přínosná. Doporučuji.
Hodnocení: 95 %