Že ženy a muži nejsou totéž, jen s malými anatomickými odchylkami, bývá jasné už chovancům mateřských škol, pokud to nezjistí ještě v kočárku.

  A zatímco knih pro ženy a o ženách jsou plné regály knihkupectví, muži jako by stáli mimo hru. Pravda, existují časopisy pro muže, jakož i knihy, zabývající se jejich zájmy či koníčky, ale kde jsou knihy o nich samých, v nichž by se nacházeli, či objevovali cestu k nalezení sebe sama?

  Tvrdí se, že oblast vztahů a jejich rozebírání je doménou žen. Ale není to mimo jiné také proto, že se mužům dosud nedostalo impulzu, aby se jí zabývali?

  Tuto mezeru zaplňuje KNIHA O MUŽSTVÍ australského autora Steva Biddhulpha, rodinného terapeuta, proslulého řadou světových bestsellerů na obdobná témata.

  Ve své knize chce emancipovat muže, a to v pravém slova smyslu. Osvobozovat je od předsudků i od dávných averzí, zpravidla vůči vlastním otcům, osvobozovat je i tím, že se identifikují sami se sebou, s jádrem své osobnosti. A k osvobození lze dojít i odpouštěním, na základě pochopení toho druhého. Tato kniha není ani v nejmenším podobná povrchním a vše řešícím „návodům k použití“ už samou hloubkou pohledu, ponorem do samého nitra mužské osobnosti. Je zároveň psána nanejvýš čtivě, srozumitelně pro každého a v závěru jednotlivých kapitol je shrnutí, které odpovídá mužské mentalitě, založené na racionálním myšlení, vyžadujícím jasné závěry. I když i s onou racionalitou to není až tak jednoznačné.

  Sebevědomý, skutečně svobodný a emancipovaný muž se nestydí za své city a umí je dávat najevo. Ze skutečného muže mužnost vyzařuje a on sám nemá zapotřebí dokazovat ji hranou tvrdostí či brutalitou.

  Vysoká rozvodovost v naší zemi signalizuje, že cosi bývá v nepořádku už v samém začátku vztahů. Odborníci sice tvrdí, že chyba v nefungujících vztazích bývá na obou stranách, ale v případě výrazného selhání jednoho z partnerů je chybou druhého většinou chybná volba, špatný odhad vlastností protějšku, či chybně nastavený stupeň v žebříčku hodnot. Z čehož vyplývá, že by Knihu o mužství měly číst i ženy, už jen proto, aby si uvědomily, co ono mužství vlastně obnáší, jaké vlastnosti by u svého partnera měly brát v potaz, co očekávat, s čím počítat.

  Rozhodnutí, s kým spojit svůj život, je tím nejdůležitějším, jaká kdy činíme. S ním souvisí i všechno další v našem dospělém životě. Těžko lze být úspěšným v zaměstnání, necítíme-li pevné zázemí. Ale jeho pevnost záleží i na nás, jsme jeho spolutvůrci a ono nám vrací to, co jsme do něho vložili.

  Kniha o mužství pomáhá mužům znovu se postavit na nohy. Být sebevědomými a sebeuvědomělými, samostatnými v rozhodování, pravdivými k sobě samým a tím i ke svým blízkým. Ukazuje, jak žít naplno a hledat a nacházet mužskou podobu smyslu života.

Jindřiška Ptáčková

Název knihy by mohl svádět k představě, že autor v ní nabízí svůj příspěvek do aktuálních polemik na téma ztracené mužské identity. Publikace se v originále nazývá New manhood, tedy nové mužství. Genderový úhel pohledu tedy evokuje jak původní název, tak jeho český překlad. Ve skutečnosti se však recenzovaná publikace nezabývá teoretickou reflexí změn probíhajících v chápání mužské a ženské role ve společnosti. Knížka mnohem více představuje jakého si rádce pro výchovu chlapců v rodině a také praktickou příručku pro nalezení správné životní cesty pro dospělé muže. Těm je také především určena, neboť v jednotlivých kapitolách nabízí autor čtenářům zcela konkrétní a praktické rady jak obstát v důležitých oblastech života partnerskými vztahy a sexem počínaje a pracovním uplatněním konče.

  Strukturace knihy odráží perspektivu vývojové psychologie. První kapitola totiž pojednává o vztahu otců k jejich synům, poslední kapitoly se pak vztahují k problematice zralého věku, tedy seniority. Autor hned v úvodu formuluje premisu, ze které vychází, „totiž že jádrem současných problémů lidstva jsou zničení a nešťastní muži“. Svou knihou chce pomoci mužům, aby „začali žít lepší životy“. V těchto ambicích si Steve Biddulph skutečně věří, sám odkazuje na příklady, kdy jeho publikace pomohly změnit život konkrétním mužům. Chtěla bych jeho optimismu věřit. V domácích podmínkách předpokládám, že kniha osloví spíše terapeuty a pracovníky v pomáhajících profesích. Přitom je skutečně určena pro širokou čtenářskou veřejnost.

  Základní problém definuje autor v první kapitole s názvem „ V čem je zakopaný pes“. Jádro pudla spatřuje autor v tom, že dnešní doba trpí enormním nedostatkem otcovského vedení. „Chlapci a mladíci postrádají otce a jiné zkušené muže ve svém okolí, kteří by je dokázali milovat, učit a být jim příkladem, aby jim tak pomohli dozrát ve zralé muže.“ (s. 18). V tom je dle Steva Biddulpha zakopaný pes. V navazujících kapitolách pak poučuje, radí a koučuje čtenáře v tom, jak se změnit ve zralého muže. Drtivá většina rad a doporučení je zajímavá, inspirativní a bezpochyby veskrze moudrá a lidská. Například v kapitole „Muži a ženy“ nalezne čtenář soubor doporučení na téma jak se správně hádat. Autor předkládá vlastně manuál užitečný pro řešení konfliktů v partnerském soužití.

  Vzhledem k odbornému zaměření periodika, ve kterém tato recenze vychází, upozorním na ty pasáže knížky, které by mohly oslovit čtenáře Bezpečnostní teorie a praxe. Rovněž do kapitoly „Muži a ženy“ zařadil autor kratičkou subkapitolku o domácím násilím. I tato část má charakter praktického rádce pro současného muže, takže její titul zní Skončete s domácím násilím. Steve Biddulph zastává tezi,že má-li se muž změnit, potřebuje k tomu pomoc jiných mužů. V roli recenzentky si dovolím poznamenat, že o paušální platnosti této premisy nejsem přesvědčena. Nicméně autor z ní vychází a zaníceně popisuje postupy australského terapeuta, který se snaží ve svých programech změnit násilné muže k lepšímu. Popis terapeutických kroků je sice dosti obecný, ale lze soudit, že se opírají o specifickou "teorii" příčin domácího násilí. Násilí vůči partnerce je spojováno se zmatkem, strachem a nejistotou v myslích násilných mužů. Terapie pak pomáhá klientům zbavit se nezdravých vzorců chování a posílit jejich dobré stránky. Jak píše Steve Biddulph: „Přístup je založen na přání muže stát se lepším otcem, manželem a přítelem.“ Ve stejném duchu se nese i stať s názvem „Prevence znásilnění“ zařazená do obsáhlé kapitoly „Opravdový sex“. Autor v ní popisuje jedenáctitýdenní nepovinný kurz pro chlapce, který dle něj může způsobit změnu stereotypních mužských pohledů na znásilnění. Obě vybrané kapitolky trpí dle mého soudu výrazným zjednodušením problému. Poněkud zjednodušující pohled na problémy současného mužství se line jako červená niť celou publikací. Příkladem může být právě kapitola šest s marketingovým názvem „Pět pravd o mužství“. Čtenář se v ní mimo jiné dozví, že život je těžký.

  Recenzovaná kniha se během několika let stala v mnoha zemích bestsellerem. Domnívám se, že velký zájem o knihu podněcují kapitoly věnované modernímu pojetí otcovství, partnerským a pracovním vztahům a vůbec hledání mužské podoby smyslu života v současných podmínkách. Navíc je kniha psána mimořádně srozumitelně a čtivě. Autor nezatěžuje čtenáře odbornými termíny. Důležité rady a doporučení ilustruje na příkladech. Na každý pád představuje publikace zajímavé čtení. Přiřadila bych ji k proudu současné pozitivní psychologie. Steve Biddulph se ve své knížce prezentuje jako kouč, který chce nasměrovat čtenáře tápající při řešení každodenních stresů i výjimečných životních situací. Ačkoliv kritickému čtenáři neujde určitá míra zjednodušení probíraných problémů, nebude se při čtení nudit.

doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc.
Fakulta bezpečnostního managementu PA ČR v Praze
katedra společenských věd
zdroj: Bezpečnostní teorie a praxe 1/2012

...avšak zdaleka nejhroznější byl tekutý písek. Kladný hrdina nebo padouch běžel po stezce, a najednou byl v písku až po ramena a rychle se propadal dolů. Připadalo mi to jako strašná smrt.

Zeptal jsem se: "Tati, existuje opravdu něco jako tekutý písek?" (Do té doby jsem se s tím výrazem nesetkal.)

"Jo," řekl, a jedním dechem dodal, "říká se tomu práce."

Napsat populárně-naučnou knihu, která by v současném přetlaku nabídky publikací podobného rázu převyšovala průměr, není jednoduché. Psychologie osobnosti, podaná přístupnou formou, je oblíbená u čtenářů i autorů. Podobné příručky se v hojné míře vyskytují v nabídkách nakladatelství i na pultech kamenných či internetových knihkupectví.

Přístup k takovému dílu pak může být velmi kritický a autor se ocitá v drobnohledu komparace s jinými, podobnými texty.

Kniha o mužství stojí na tenkém ledě nejen kvůli srovnávání, ale i kvůli tématu, které autor zpracovává a které ve zkratce a zcela vyjadřuje v názvu. Mužství, tak jak je obecně chápáno, je něco zprofanovaného, něco co zavání mužským šovinismem, to, co bychom mohli nazvat i chlapáctvím. Taková domněnka se potvrzuje hned v úvodu, kde jistý svalovec vyjádří autorovi obdiv slovy:

„To ta vaše zatracená kniha – je tam všecko o mně o mém zpackaném životě, člověče.“

Při takové větě si čtenář představí chlapácký, ležérní hlas a bodré poplácání po rameni a má sto chutí knihu odložit. Také název úvodní kapitoly – Poselství změny a naděje – a optimistický tón, jímž autor hovoří o změnách, které ve společnosti nastaly i díky jeho předchozím knihám, také nedodá chuti pokračovat v četbě. Autor v úvodu vskutku netrpí přílišnou skromností.

Steve Biddulph úvodem předkládá fakta - muži v současné době neplní svou roli, mají kratší život než ženy, ztroskotávají v oblasti intimních vztahů, páchají násilné skutky, chlapci mají výchovné problémy, stávají se z nich bezdomovci, páchají sebevraždy. Proti uváděným faktům by se nedalo nic namítat, kdyby autor nechtěl účelově použít pro své vývody i ty, které si „vypůjčil“ z normální mužské mentality. Na těchto faktech staví celý další text a snaží se o zmapování všech etap a interakcí mužského života – vztahu syna a otce, mužů a žen, sexu, dospívání a přeměny chlapce v muže, otcovství, přátelství mezi muži, práce, koníčků, úspěchů i životních proher. Velkorysost, se kterou Biddulph téma pojal, je opravdu působivá, dotkl se téměř všech důležitých aspektů problematiky.

S mnoha vývody autora lze polemizovat a důvodů je hned několik. Je potřeba brát v potaz, že zkušenosti, které jsou v knize popisovány a zobecňovány, pochází z jiného kulturního prostředí. Evropa, a zvláště Česká republika, má jiné tradice, a tím i odchylné modely chování mužů než Austrálie nebo Amerika. Vztah k práci a způsob jejího vykonávání je také poněkud odlišný. Ale je docela možné, že tlak, vyvíjený ekonomikou na muže (samozřejmě i na ženy, ale téma knihy je jednoznačně mužské) i vliv konzumu na uspokojování potřeb se vyrovná se stavem, který autor popisuje. Pak by některé pasáže knihy byly zajímavým nahlédnutím do blízké alternativní budoucnosti.

V kapitole věnující se sexu se také projevuje rozdílný postoj vnímání v naší kultuře a autorovo. Ten je prudérnější a zbytečně zdůrazňuje prázdnotu náhodných předmanželských vztahů a sexu bez lásky. Pro většinu mladých lidí asi bude podobný popis nedůvěryhodný a zkostnatělý.

Další problematickým názorem je domněnka, že kdysi, v dávných dobách, existovala jakási moudrost, která byla léty ztracena, a dnes se ji marně pokoušíme nalézt. Je to názor, který se často objevuje v populárně naučné literatuře, ve spekulativních publikacích nebo ve fantasy knihách. Příjemně provokuje lidskou fantazii a ve většině případů ji čtenář nemůže mít autorům za zlé. Stavět ale na něm seriózní studii není vhodné. Starobylé zasvěcovací rituály, o kterých autor láskyplně píše, přinesly mimo jiné bolest, mrzačení a deformace těla. Člověk z našeho kulturního a sociálního prostředí těžko může souhlasit s větou: „Naše zranění se může proměnit ve zlato“.

Až dosud to vypadá, že kniha Steva Biddulpha nepřekročila průměr ani náhodou, ale nyní je potřeba se na ní podívat s větším odstupem. Je psána velmi svižně, vtipně a čtivě. Není potřeba se textem „prokousávat“, každá informace je použitá v jasném kontextu a důležité informace jsou na konci každé kapitoly shrnuty v přehledných bodech. Většina z toho, co nám Biddulpha předkládá, je univerzálně platné v každé vyvinutější společnosti, tedy i v naší, a výjimky, které jsem uváděl na začátku, nejsou příliš časté. V textu jsou použity články jiných autorů a citace účastníků přednášek nebo pacientů. Jsou graficky přehledně odděleny, text je tak rozčleněný a odlehčený. Svůj výklad autor ilustruje připomínáním známých filmů (Jako zabít ptáčka, Kontakt), vlastnosti postav postavy nebo scéna z filmu čtenáři nebo posluchači jeho přednášek dokážou zprostředkovat pochopení lépe a dříve, než sáhodlouhý výklad. Prvotní dojem, že máme před sebou knihu, která má z muže udělat tvrdého a sebevědomého chlapáka, je mylný. Naopak, takový postoj je nazýván maskou a stojí za to zjistit, jak takové masky vznikají a co je za nimi.

Samozřejmě, není možné očekávat, že v knize přinese překvapivá nebo objevná fakta. Všechny myšlenky jsou všeobecně známé, jejich cena tkví pouze v tom, že je neustále zapomínáme a je potřeba je čas od času obnovit. Někde v hloubi víme, jak máme mluvit se svým otcem, jak máme reagovat při hádce, jak máme kárat dítě. Ale teprve, když si přečteme „to správné“, shrnuté do přehledných bodů, zjistíme, kolik jasných věcí děláme špatně.

Velmi zajímavou částí je autorova představa o správném způsobu přeměny chlapce v muže a úlohy dospělých při ní. Experimentální programy, realizované v Austrálii, by byly užitečnou inspirací při začleňování nepřízpůsobivých menšin do majoritní společnosti i u nás.

Velmi realisticky přistupuje autor i k roli práce a koníčků v životě muže. Nepovažuje práci ani za všelék ani za démona, ale za faktor, který ovlivňuje vztah muže a jeho rodiny. Popisované důsledky jsou sice, jak jsem už zmínil, v naší zemi poněkud odlišné, ale stejně platí, že je nutné si je uvědomit a počítat s nimi.

Steve Biddulph se ve své knize často pohybuje v reáliích své země, jmenuje umělce i politiky, kteří u nás nejsou tak známí. Na srozumitelnosti knihy to ale nic neubírá. Naopak, některé události, u nás málo známé, jako třeba důvod pro budování památníku SIEVX, jsou zajímavé a přiblíží nám současnou Austrálii. V této souvislosti je potřeba ocenit práci překladatelky, která v poznámkách vysvětluje některá potřebná fakta.

Rady autora, jakkoli mohou vypadat seriózně, je potřeba brát s rezervou a používat vlastní hlavu. Biddulph má skon k zjednodušování a zobecňování, jeho prioritou je čtivost a srozumitelnost textu, fakta jsou pro něj až sekundární.

Kniha o mužství mapuje přehledným a jednoduchým způsobem všechna důležitá období mužského života, snaží se odpovídat na otázky jak žít, jaké hodnoty jsou důležité a jak k těmto hodnotám přistupovat. Týká se všech věkových kategorií, od okamžiku, kdy ze z chlapce má stát muž, až do okamžiku, kdy vše končí. Nedá se tedy přesně říct, pro jakou věkovou skupinu je určena. Její čtení je zábava, při níž čtenáři v hlavě utkví nějaká ta užitečná, přínosná myšlenka.

Hodnocení autora recenze: 70%

26.09.2011 - Jiří Lojín