---

Reddemann, Luise: Léčivá síla imaginace - autor recenze: Lucia Záhorcová
https://www.instagram.com

Táto obsahovo bohatá publikácia je dôkazom, že liečenie traumy môže byť jemné a láskavé – vedené predstavivosťou a posilnené vnútornými zdrojmi.

Autorka Luise Reddemann, nemecká neurologička, psychoanalytička a zakladateľka psychodynamicko-imaginatívnej traumaterapie (PITT), ponúka v tejto knihe metódu, ktorá mení spôsob, akým pristupujeme k traume. Vychádza z presvedčenia, že každý človek v sebe nesie sily potrebné na uzdravenie – a úlohou odborníka je tieto vnútorné zdroje podporiť.

Kniha predstavuje 3-fázový model PITT:

1. Stabilizácia a vytvorenie bezpečia
2. Spracovanie traumatických spomienok
3. Reintegrácia do života a vzťahov

Čo v knihe nájdete?

Imaginatívne techniky, ktoré využívajú silu predstavivosti ako nástroj vnútorného uzdravovania, napr.:

• Vytváranie bezpečných miest v mysli
• Predstavovanie si vnútorných pomocníkov
• Práca s vnútorným dieťaťom a „vnútorným tímom“
• Cvičenia na posilnenie pocitu istoty a sebasúcitu

• Láskavý prístup k telu prostredníctvom jednoduchých, terapeutických cvičení
• Arteterapeutické techniky doplnené o konkrétne príklady z praxe
• Psychologické základy: Kniha je postavená na poznatkoch z psychotraumatológie, neuropsychológie, práce s telom a psychoanalýzy.
• Dôraz na rešpektovanie tempa klienta / čitateľa: žiadne násilné konfrontácie s minulosťou, ale prístup „menej je viac“. Všetko sa deje s úctou k vnútornému svetu a budovaniu pocitu bezpečia ako základu pre ďalšiu prácu.

Čo robí túto knihu výnimočnou?

Je mimoriadne praktická. Obsahuje množstvo inšpiratívnych cvičení vhodných pre psychológov, psychoterapeutov, ale aj pre klientov. Zároveň môže osloviť každého, kto túži rozvíjať svoju stabilitu, pocit bezpečia a dôveru v seba. Veľmi obohacujúce sú aj ukážky rozhovorov s klientmi z terapeutickej praxe autorky.

Odporúčam každému, kto sa akýmkoľvek spôsobom dotýka traumy – či už odborne, alebo osobne. Táto kniha je dôkazom, že uzdravovanie je možné – a môže byť zároveň trpezlivé a láskavé.

Pozn.: Kniha nenahrádza odbornú psychoterapeutickú starostlivosť.

---

Reddemann, Luise: Léčivá síla imaginace - autor recenze: Kristýna Sznapková
https://www.instagram.com/p/DHQz3EboaeN/

Publikaci o 240 stranách od @nakladatelstviportal jsem četla v elektronické verzi přes platformu @bookport_cz . Jde o velmi laskavě psanou praktickou příručku obsahující následující kapitoly:

• Úvod: Základní myšlenky o traumatu a léčbě traumatu
• Nalezení vnitřní stability
• Učíme se léčivému zacházení s tělem
• Setkání s hrůzou
• Arteterapie v procesu léčby traumatu
• Přijetí a integrace vlastního příběhu
• K psychodynamicko-imaginativní traumaterapii (PITT) u dětí a dospívajících

Celá kniha se zaměřuje především na léčbu traumatu, jak napovídá podtitul knihy (Terapeutická práce s následky traumat). Jde o velice kvalitní text podložený mnoha zdroji a vlastní praxí autorky. Zmíněny jsou hojně kazuistiky a v arteterapeutické části také obrazový materiál pacientů.

Za nejužitečnější považuji v prvé řadě mnoho konkrétních technik, které autorka přímo rozepisuje. Ve druhé řadě jde o sumář všech technik, které jsou sepsány v závěru knihy tak, aby na ně čtenář nezapomněl. V řadě poslední je úžasně hodnotná celá kapitola se specifiky přístupu u dětí a dospívajících, kde autorka popisuje jednotlivé rozdíly. Hodně oceňuji také revizi původního vydání.

Ačkoli jde o odbornou literaturu, neměla jsem nejmenší problém se čtením – veškeré informace jsou opravdu umně podány. To nejpodstatnější autorka často opakuje hned v několika kapitolách. Jsem za to ohromně ráda, neboť demonstruje práci s obzvláště zraněnou klientelou.

Velmi doporučuji knihu těm, kteří pracují s traumatizovanou klientelou a chtějí si prohloubit své znalosti o dané problematice. Studentům psychologie může pomoci doplnit studijní zdroje. Jedincům toužícím po seberozvoji může kniha poskytnout množství technik, které mohou navrhnout jako experiment ve vlastní terapii.

Přečtením knihy nevzniká kompetence pro vedení terapeutických intervencí.

Hodnotím 5/5.

Publikace „Léčivá síla imaginace“ je členěná na Předmluvu a šest kapitol. Každá z těchto částí je organicky členěná do několika podkapitol, které na sebe významově navazují. Jejich jednotlivé části jsou doplněny vhodně graficky oddělenými cvičeními, ilustracemi, kresbami, či kazuistikami. Nechybí ani instruktivní soubor barevných kreseb pacientů. V Dodatku je nastíněno podrobné schéma jednotlivých fází terapie traumatu. Část Poděkování uvádí jména lidí, kterým kniha vděčí za svůj vliv a tak přináší inspiraci k další práci. Publikace je doplněna rozsáhlým seznamem odborné literatury.
Autorka Luise Reddemann-ová je neuroložka a psychoanalytička, která vede již 20 let Kliniku pro psychoterapii a psychosomatickou medicínu v Německu a věnuje se rovněž pedagogické činnosti.
Pro význam recenzované publikace pro praxi svědčí fakt, že překlad, který se nám díky nakladatelství Portál dostává do rukou, vychází z jejího šestého, již doplněného německého vydání.
Úvodní kapitola je nazvána pregnantně: „Proč tato kniha?“ Autorka zde popisuje, jak vlastně publikace a její zaměření vznikalo. Autorce, která v 80tých letech převzala shora uvedenou kliniku, vyvstal požadavek hledání nových terapeutických cest. Protože byly svým zaměřením na traumatizace objevné, např. již tou skutečností, že silně zapojovaly pacienta do průběhu léčení, vešly záhy ve známost. Při hledání nových postupů vznikl i  kontakt na východní léčebné systémy, zejména meditace. Znamenalo to významné obohacení systému. Autorka využívá především terapeutickou sílu imaginace a vizualizace. Takto původně pasivního pacienta vtahuje aktivně do léčebného procesu. Ten se stává pod vedením terapeuta lékařem sám sobě. Je pochopitelné, že toto „pracovní spojenectví“, jak autorka uvádí, je nutné „neustále znovuobnovovat a udržovat“.
Velmi cenné jsou podrobné a instruktivní popisy imaginativních „cvičení“, jichž je v publikaci velké množství. Jejich popisy jsou natolik zřetelné, že je mohou v případě vhodné indikace používat i pacienti samostatně. To platí zejména o léčebné práci s tělem. Text je doprovázen instruktivními kresbami.
V jednotlivých kapitolách autorka probírá nejen teoreticky, ale především prakticky jednotlivé fáze léčby. V každé z nich je uvedeno velké množství terapeuticky zaměřených cvičení a ukázek z kazuistik. Názvy jednotlivých kapitol hovoří dostatečně ilustrativně: „Nalezení vnitřní stability“, „Učíme se léčivému zacházení s tělem“, a zejména „Setkání s hrůzou“, zahrnující přípravu pro konfrontaci s traumatem a setkání s ním za použití vhodných technik. Kapitola „Arteterapie a terapie tvorbou v procesu léčby traumatu“ se zabývá především vnitřní stabilizací pacienta, výtvarným zracováním traumatu a zacházením s autoagresí jako vnitřním vztekem ze starých poranění. V poslední kapitole „Přijmout a integrovat vlastní minulost“ autorka spolu s pacienty řeší i tak závažná témata jako jsou otázky smyslu, viny a pokání, či smíření a vděčnosti. Nevyhýbá se ani možnosti použití vhodných rituálů.
V poslední kapitole se podrobně zabývá závažnou problematikou imaginativní terapie traumatu u dětí a mladistvých.
Rozsáhlý seznam literatury je význačný skutečností, že publikace jsou nové co do data svého vzniku. Byla nalezena pouze jediná citace z roku 1978! Postrádám však alespoň krátké doplnění vztahující se k odborné české či slovenské literatuře. Uvedená literatura je totiž v převážné většině německé provenience.
Recenzovanou knihu lze doporučit především odborné veřejnosti jako instruktivní a praktickou terapeutickou příručku o značné mezioborové šíři. Jako studijní materiál v rámci přípravy na pomáhající profese (psychoterapeuti, psychologové, psychiatři pracující v oboru psychotraumatologie aj.) k praktickému nácviku alespoň některých vyzkoušených netradičních metod. Jejich výsledky v terapeutické práci s traumaty mohou být novou zkušeností a další motivací.

V Olomouci 15.1.2010

PhDr.Marie Renotiérová Ph.D.