Obrazy z nevědomí

Mandaly

Tištěná kniha (2021)

0 % 5 recenzí

297 Kč

349 Kč −14 %, ušetříte 52 Kč

Dodání 1-2 dny

Doprava od 59 Kč Možnosti dopravy Od 1 000 Kč doprava zdarma

Tištěná kniha (2021)

Překladatel
Bosáková, Eva
Počet stran
188
Vazba
Brožovaná
Rok vydání
2021
Typ produktu
Tištěná kniha
Kód
21206601
EAN
9788026217244
Nakladatelství
Portál
ISBN
978-80-262-1724-4
Obálka v tiskové kvalitě
Stáhnout obálku

O knize  

  • C. G. Jung: poznejte dílo jednoho z nejvlivnějších psychologů všech dob

Sanskrtské slovo „mandala“ znamená kruh. Ten lze ztvárnit v oblasti náboženských rituálů nebo v psychologii. Jako psychologické fenomény se mandaly spontánně vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie. Velmi často obsahují čtvernost nebo násobek čtyř ve formě kříže, hvězdy, čtverce, osmiúhelníku atd. Jedná se o sebeléčebný pokus přírody, která u jedince konsteluje kontakt mezi vědomím a nevědomím a spojuje zdánlivě neslučitelné protiklady. Takové obrazy mají na svého zhotovitele značný terapeutický účinek, ale pouze tehdy, když se objevují spontánně.
Výbor obsahuje tři Jungovy příspěvky na téma mandal: „K empirii individuačního procesu“, „O symbolice mandaly“, „Mandaly“. První z nich představuje analýzu Jungovy pacientky paní X, druhý se zabývá výtvory různých pacientů a třetí je obecným pojednáním o tomto jevu.

Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla řada jeho knih, např. Červená kniha, Vybrané spisy C. G. Junga, Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, Rozhovory s C. G. Jungem, Aspekty mužství, Člověk a jeho symboly či Psychologické typy.

O autorovi

Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se…

Všechny knihy autora

Další knihy autora

Recenze (5)

  • Autor recenze Nella Datum 20. 4. 2022


    Jung, Carl Gustav: Mandaly - autor recenze: Nella
    https://www.psyhub.cz/litrevue/temamesice/duben-2022-dynamicka-psychologie/

    „Zlepšení všeobecného zla začíná u jednotlivce, a to jen tehdy, když volá k zodpovědnosti sebe, nikoli druhé" (Jung, 2021, str. 51).

    Jung nám nabízí unikátní vhled do vnitřního světa konkrétních lidí skrze tvoření mandal. Kniha obsahuje několik autentických výtvorů Jungových pacientů s následným výkladem slavného psychiatra. Můžete se dozvědět, jaké obrazce tvoří pacienti se schizofrenií či děti rozvádějících se rodičů. Jung nám u každého obrazce nabízí niterný a vyčerpávající výklad, ve kterém nezůstává pouze na poli psychologie, ale zasahuje i do náboženství, literatury či mytologie. Rozhodně se tedy nejedná o oddechovou knihu plnou hezkých obrázků, ale jde o velmi náročnou knihu, ve které se budou lépe orientovat ti, kteří již s Jungem mají zkušenosti a zároveň disponují i mezioborovými znalostmi. Skrze nádherné mandaly Jung otevírá a rozpitvává duše do malinkých částeček, které důkladně interpretuje. Pro mne toto dílo bylo náročné na čtení, i když jsem Junga nečetla poprvé. Je dobré si dohledávat odkazy, jelikož výklady mandal obsahují mnoho cizích termínů. Jung zde při popisu mandal zabíhá do světa umění, biblických motivů, ale třeba i východní filozofie. Vykládá obrazce skrze barvy, Bohy nebo přírodní živly, představuje nám poezii známých básníků, klade význam tam, kde by ho mnozí z nás nehledali. Četbu této knihy doporučuji opravdovým zájemcům o Junga. Jedná se o mistrné dílo, ovšem kvůli své náročnosti, určené pouze pro pár vyvolených, kteří jsou ochotni se spolu s Jungem ponořit do spletitého světa symbolů.

    Přečíst celou recezi Zavřít
  • Autor recenze Vendi Datum 8. 10. 2021


    Další Jungovina! - autor recenze: Vendi

    http://vendi13.blogspot.com/2021/06/knihovna-c-g-jung-mandaly.html#more

    Zní vám to jako nadávka nebo hanlivé oslovení? Nenechte se mýlit! Mandaly miluji. V oblasti omalovánek je to má nejoblíbenější varianta, která mě neuvěřitelně uklidňuje. Nejspíš i z toho důvodu mě to k dnešnímu titulu neuvěřitelně přitahovalo plus to není taková vražedná biblička jako Psychologické typy.

    Proč mám pocit, že si na horké letní dny volím samé příšernosti? Tím nenaznačuji, že je kniha příšerná. Rozhodně však nejde o lehké čtení, které se hodí na deku, k vodě nebo k větráku a limonádě s ledem v rozpáleném bytě. No, jsem prostě cvok, což pro pravidelné návštěvníky nebude nic nového.

    „…Multatuli říká: „Nic není úplně pravda a ani to není úplně pravda.“…“

    Napadla vás někdy myšlenka, že by mandaly mohly mít terapeutické myšlenky? Myšlenky? Účinky jsem chtěla říct! Že nejsou jen prostředkem pro relaxaci v podobě jedné z mnoha variant omalovánek pro dospělé, což je trend, který ve velkém frčel před několika lety? A říká vám něco pojem „arteterapie“?

    V dnešní Jungově knize rozhodně najdete víc obrázků. Nakolik jsou líbivé, případně inspirativní, ponechám vašemu vkusu a úsudku. Já si mezi nimi našla své favority. Přestože jsem psycholog amatér, v životě jsem si nedala mandalu do souvislosti s myslí, nevědomím a podobně. V tomto směru mě Jung velmi překvapil.

    „…Mandala je nadčasový symbol jednoty a rovnováhy. Setkáváme se s ní od nepaměti v různých formách a podobách ve všech kulturách. Kamenné kruhy coby součást krajiny v anglickém Stonehenge, Kolo života starých Egypťanů, předkřesťanský keltský kříž symbolizující čtyři roční období a čtyři směry – sever, jih, východ, západ, umístěné na kamenném kruhu, jež znázorňuje Zemi. I v křesťanství nalezneme symboliku mandal. Symbolická rozetová okna zdobící kostely a katedrály by mohla být dalším příkladem. Indiáni používali známý lapač snů, který označovali za mandalu světa…“

    Teoreticky i prakticky lze tedy říct, že se s mandalami nevědomky setkáváme dnes a denně. Zkuste se koukat kolem sebe a budete fascinovaní, když otevřete bránu fantazii, kde všude můžete mandalu najít. Netvrdím, že všechny kapitoly jsou super záživné. Některé rozbory jednotlivých obrazů, ať už z historie nebo od pacientů, jsou nudnější než nudné, protože já tam vidím něco úplně jiného než kovaný psycholog, potažmo pan Jung osobně.

    Navíc, pokud se na nějaký obraz dívám, chci si názor udělat sama a ne být ovlivněna. Na druhou stranu jde o názorný příklad rozdílů v pohledu teoretika a praktika. Přestože jsem u některých pasáží zívala jak ďas, stejně pro mě kniha představuje zajímavou bránu do světa mandal. Ano, toto podstatné jméno tady dnes zaznělo nespočetněkrát. Ale co chcete, je to hlavní téma knihy, tudíž i recenze.

    Hodnocení… kámen úrazu… jak má laik hodnotit Junga? Zajímají vás mandaly? Co znamenají? Co mohou znamenat? Jak souvisí s podvědomím a nevědomím? Jak se mohou vyvíjet v závislosti na postupu léčby či nemoci, rozpoložení a podobně? Nebo jste prostě jen těmito útvary fascinování? Pak se osmělte, odhoďte ostych a vyzkoušejte dnešní titul. Nudnost některých kapitol totiž vyváží zajímavost, poutavost a vaše vlastní uvědomění.

    Přečíst celou recezi Zavřít
  • Autor recenze Josef Rauvolf Datum 16. 7. 2021


    Jung, Carl Gustav: Mandaly - autor recenze: Josef Rauvolf

    https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/3322026-jak-jung-cetl-z-mandal

    Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen jednou z nejvýznamnějších osobností soudobé psychologie, vedle řady průlomových teorií přišel i se zcela novým pohledem na lidskou psychiku a na vše, co se v ní odehrává a promítá. Svědčí o tom i jeho kniha Mandaly, jež nedávno vyšla v českém překladu.

    C. G. Jung (1875–1961) byl skutečně mimořádným psychologem. Po počátečním období, kdy spolupracoval s otcem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, se vydal vlastní cestou.

    „Šarlatánské“ zájmy

    Jung se vedle klasických vyšetřovacích metod, s jejichž pomocí se terapeuti snažili dosáhnout zlepšení, či přímo vyléčení svých pacientů, obracel i k „nepsychologickým“ prostředkům, ke znalostem, k nimž se psychologie, i ta experimentálnější, stavěla zády.

    Terapeuty a výzkumníky to vůbec nenapadlo, a pokud ano, raději si to nechali pro sebe, nejspíš z obavy, aby nebyli považováni za jakési šarlatány, zabývající se „nevědeckými“ cestami. Neměli buďto dostatek odvahy, anebo jasnozřivosti, otevřenosti a také pokory. Nic z toho nechybělo právě Jungovi, násobené ještě silnou touho po poznání všeho nového, neznámého.

    Z psychologova profesního vývoje a následně z jeho textů je jasně vidět, jak se postupně jeho obzor stále více rozšiřoval. Zároveň jsme svědky Jungovy neuvěřitelné sečtělosti, a to v takových oblastech, kde bychom to možná vůbec nečekali. Přitom právě tyto zájmy pro něj byly mimořádně důležité, podnětné a formující.

    Zmiňme jen na okraj Jungův dlouhodobý zájem o alchymii a všemožné, silně kryptické texty, které po bádáních alchymistů zůstaly – výsledky Jungova bádání najdeme v jeho knize Alchymie a psychologie. Jung se též zajímal o východní nauky a filozofie, o taoistické texty i o buddhismus.

    Obrazy z nevědomí

    I takto pojaté práce máme v češtině, viz Tajemství zlatého květu, knize věnované rozboru taoistického traktátu. Ostatně jako motto svých Mandal si zvolil citát z Lao-c'. Doplnil je ještě důležitým podnázvem Obrazy z nevědomí.

    Jung tím dává hned jasně najevo, že se nebude jednat o „pouhý“ výklad mandal, ale také o jejich praktické využití v terapeutické praxi. Krásně barevné a propracované obrazy mohou být tvořené jak na papíře či jiných podkladech, ale také vysypávané barevnými písky. Vždy jde ale o symbolické zobrazení universa, tak, jak jej vnímá nejen dané náboženství či směr, ale také, a to je pro Junga důležité, její konkrétní tvůrce.

    Však také Jung své úvodní stručné vysvětlení, že „mandala v sanskrtu znamená kruh, tento indický termín označuje kultovní kruhové kresby“, v knize, jež je vlastně souborem tří původně separátně vydaných studií na dané téma, dále rozvádí.

    Důležité je, že Jung, jak tomu ale bylo v podstatě vždy, mandaly samotné i možnosti jejich využití k poznávání skrytých procesů lidské mysli zkoumal jak teoreticky, tak prakticky. Přibližně již od roku 1917 sám mandaly tvořil, vyzbrojen touto zkušeností pak mohl lépe interpretovat výtvarné projevy svých pacientů, tedy ty nesoucí podobu s mandalami.

    Samozřejmě si je vědom toho, že „patří k povinnostem psychoterapeuta, aby si osvojil onu znalost, která ho učiní schopným pomoci svému pacientovi k adekvátnímu pochopení. Takové zkušenosti nejsou bez nebezpečí, představují mimo jiné matrici psychóz. Tvrdošíjným a násilným výkladům je třeba se bezpodmínečně vyhnout; pacient by nikdy neměl být nucen do takového vývoje, který nenastoupí přirozeně, spontánně.“

    Nebránit se instinktům

    Ne snad, že by své klienty do čehokoliv nutil, vědomí pravidel i rizik je přesto důležité. Stejně jako poznání, že „během malování se obraz vyvíjí takříkajíc sám ze sebe, často dokonce v rozporu s vědomým záměrem.“

    A přesně o tom nás Jung na řadě kasuistik přesvědčuje, přičemž všechny jsou dokumentovány mandalami, které klienti vytvářeli – z jejich vývoje pak vyvozuje důležité poznatky pro terapii. Pochopitelně se jednotlivá vyobrazení liší, jedno však mají společné: kořenění v hlubinách vědomí.

    Jung tak může napsat: „Nejstarší ze všeho je instinktivní základna. Kdo přehlíží instinkty, bude jimi přemožen ze zálohy, a kdo se sám neumí ponížit, přitom zároveň ztratí i svobodu, své nejcennější dobro.“

    Přečíst celou recezi Zavřít