Myslím si, že nenajdeme nikoho povolanějšího, kdo by mohl zájemce o psychoanalýzu do oboru zasvětit lépe, než-li její zakladatel Sigmund Freud. Nenechte se odradit pochybnostmi a vezměte knihu Přednášky k úvodu do psychoanalýzy do ruky. S překvapením zjistíte, že Freudův sloh je čtivý, zajímavý, chytlavý a lehce stravitelný i pro dnešního laického čtenáře.

„Někdy doutník … je prostě doutník.“

Sigmund Freud (1856–1939),

Summa summarum

Nové vydání dnes již klasické knihy má brožovanou vazbu a mě na první pohled upoutalo hezkými deskami s rudými květy na deskách, pokud budete pozorně knihu číst, dozvíte, že rozevřený rudý květ je podle Freuda archetypální symbol – hádejte čeho. Než- li jsem knihu otevřela, měla jsem pochyby, zda budu textu rozumět – nejsem psychoanalytik, ale tyto pochybnosti se naštěstí pro mě ukázaly jako liché: Sigmund Freud své přednášky koncipoval pro posluchače lékařství bez znalostí psychiatrie. Kniha je mj. zajímavým výletem v čase: díky ní se můžete zúčasnit 28 přednášek z psychoanalýzy v době, kdy byla v plenkách a musela čelit skepsi a nedůvěře. Hned začátek první přednášky mě pobavil a zároveň překvapil, jak Freud své studenty přemlouvá, aby od psychoanalýzy dali ruce pryč a vysvětluje jim obtíže, kterou je – jako budoucí psychoanalytiky – v opačném případě čekají.

„… Nevzdělaní příbuzní našich nemocných – kterým imponuje pouze to, co je viditelné a hmatatelné , nejvíc dramatické akce, jaké vídáme v biografu – neopomenou také nikdy projevit pochyby, jak se může někdo ´vypořádat s nemocí pouhým mluvením´. …“

Samotná kniha je dělená na 3 části:

1. díl: Chybné úkony (1 . – 4. přednáška)

2. díl: Sen (5. – 15. přednáška)

3. díl: Obecná nauka o neurózách (16. – 28. přednáška) a Doslov

Na knihu jsem se těšila zejména díky její druhé části věnované snům (obsahuje mj.: Předpoklady a techniky výkladu snů, Snová cenzura, Symboly ve snu, Snová práce …), tudíž mě velmi příjemně překvapila část věnovaná neurózám, traumatu a nevědomí, která mě zaujala stejně jako nedočkavě očekávané texty věnované snové symbolice.

Díky tomu, že Freud se ve svých přednáškách obrací na mladé lidi bez předchozího psychiatrického či psychologického výcviku, ilustruje základy psychoanalýzy a jejích metod na jednoduše pochopitelných příkladech ze života. Tyto kazuistiky z Freudovy praxe jsou nejen zajímavé „lidské příběhy“, ale je z nich dobře patrné, jak samotný Freud přistupoval ke svým pacientům a jak s nimi pracoval, což pro čtenáře pracující v příbuzných oborech může být užitečné. Mně se kniha četla snadno a rozhodně mi nepřekážel ani archaický sloh přednášek, naopak líbil se mi. Doporučuji nejen freudovcům, ale všem, kteří se zajímají o psychické pochody v rovině nevědomí a podvědomí.

Hodnocení: 100%