DOBRÁ ZPRÁVA! Již nějakou dobu žiju s tvorbou Hartmuta Rosi a Gianniho Francesettiho. A konečně je prvního kniha druhého jmenovaného v češtině!

Kniha přináší obsahově bohatý úvod do vztahového a fenomenologického porozumění psychickému utrpení. Hlavní myšlenkou knihy je, že psychopatologie by neměla být chápána pouze jako něco, co se nachází „uvnitř“ izolovaného jednotlivce. Francesetti naopak ukazuje, že utrpení vzniká ve vztahovém poli: mezi člověkem a světem, klientem a terapeutem, tělem a prostředím, já a druhým.

Psychopatologii popisuje jako utrpení živého, prožívaného těla, nikoli pouze jako poruchu objektivizovaného těla nebo diagnostická kategorie. Lze cítit jistou opatrnost vůči „pevným“ diagnostickým nálepkám, protože takové nálepky mohou člověka i jeho zkušenost „zkrystalizovat“ a znehybnit.

Důležitým tématem je rozdíl mezi vnější diagnózou a vnitřní diagnózou. Vnější diagnóza se dívá zvenčí: sleduje symptomy, kategorie, syndromy a klasifikační systémy. Vnitřní diagnóza se dívá zevnitř prožívané situace: zkoumá, jak člověk zakouší svět, jak se přerušuje kontakt, jaké vztahové pole vzniká v terapii a jaké formy nepřítomnosti, přítomnosti, bolesti nebo možnosti se vynořují.

Kniha laškuje s přesunem pozornosti od „Jakou poruchu tento člověk má?“ k „Jak se zde a nyní utváří utrpení mezi tímto člověkem a jeho světem?“

Symptomy mají význam. Nejsou to jen poruchy, které je třeba odstranit. Mohou být tvořivými přizpůsobeními, pokusy o přežití nebo projevy pole, které se stalo bolestivým, ztuhlým, osamělým či neobyvatelným.

Kniha je velmi cenná pro české prostředí, rozšiřuje porozumění duševnímu utrpení. I proto jsem rád, že vyšla v edici jako kniha Terapie mezi stromy (2023).

Kniha propojuje klinickou praxi s filozofií. Myšlenky fenomenologie, gestalt terapie a teorie pole podává v kompaktní podobě. Jazyk je přístupnější než u mnoha technických textů, ale i tak pojmy zůstávají poměrně abstraktní. Její klinická užitečnost spočívá především ve změně terapeutického způsobu vidění. Francesetti vede terapeuta k tomu, aby si všímal atmosféry, nepřítomnosti, tělesnosti, kontaktu a sdíleného pole.