Jakou motivaci má profesionál, který se chce věnovat sociální práci? Možná ho těší příležitost ke komunikaci s různými lidmi nebo chápe svoji práci jako výzvu-má přece možnost alespoň trochu ovlivnit život klienta, možná chce být něčím jako spasitelem nebo ho zlákala možnost delší dovolené a určitých sociálních jistot. Motivace profesionálů a „profesionálů“ jsou tedy velmi pestré-od altruisticky orientovaných po ryze pragmatické, které nezřídka sledují zejména to, jaký profit plyne ze zaměstnání v sociální sféře.
A jací jsou klienti, kteří se obracejí na sociální pracovníky s prosbou o pomoc (nebo jsou k nim „odesláni“ třeba ze zdravotnického nebo školského zařízení). Specifikům práce s různými cílovými skupinami a charakteristice skupin klientů v sociální praxi je věnována publikace Sociální práce v praxi, kterou vytvořil autorský kolektiv pod vedením Oldřicha Matouška, Jany Koláčkové a Pavly Kodymové.
Základním předpokladem efektivní sociální práce je pochopení specifik klientova způsobu života. Autoři upozorňují na nutnost respektovat klientův svět a snažit se jej co nejlépe poznat. Pokud se totiž budeme pokoušet pomáhat bez ohledu na specifika klientovy životní situace, můžeme nadělat více škody než užitku.
Autoři nám nabízejí vhled do jednotlivých sociálních skupin, které tvoří klienty sociálních pracovníků, zdravotníků, pracovníků úřadů práce a dalších pomáhajících profesionálů. V publikaci tedy najdeme doporučení k práci např. s oběťmi domácího násilí, nezaměstnanými, lidmi s mentální retardací, umírajícími v hospicu nebo s duševně nemocnými.
Nemělo by smysl zde vyjmenovávat specifika práce s různými cílovými skupinami, raději se zaměřím na úroveň jednotlivých kapitol a jejich užitečnost pro cílovou skupinu profesionálů. Už z výčtu spoluautorů je patrné, že se editoři snažili najít ty opravdu povolané odborníky na určitou problematiku. A tak je např. kapitola o lidech umírajících v hospicu zpracována Marií Svatošovou, zakladatelkou hospiců v Čechách, kapitolu věnovanou násilí v rodině zase vytvořily Ludmila Čírtková a Petra Vitoušová, jejichž jména známe např. z materiálů Bílého kruhu bezpečí.
Výběr autorů kapitol je tedy prvním ukazatelem vysoké odborné úrovně publikace. Samotné zpracování jednotlivých statí pak čtenáře přesvědčí o tom, že kniha Sociální práce v praxi nabízí opravdu reálný pohled na specifika skupin klientů. Autoři věnovali velký prostor kazuistikám klientů, které nám pomohou pochopit jedinečnost určité sociální skupiny. Nabízejí návrh strategií vhodných pro určité klienty a upozorňují na úskalí, s nimiž se můžeme při práci s klienty setkat. V závěru kapitoly čtenář najde přehled další doporučené literatury zabývající se danou problematikou.
Autoři publikace Sociální práce v praxi stáli před poměrně těžkým úkolem-vytvořit příručku, která by pomáhajícím profesionálům pomohla zorientovat se ve specifikách cílových skupin, byla odborná a zároveň praktická a srozumitelná jak pro sociální pracovníky, tak třeba pro zdravotníky, pedagogy, ale také studenty těchto oborů. Řekla bych, že se autoři tohoto úkolu zhostili s úspěchem. Publikace Sociální práce v praxi bude vítaným pomocníkem všem pomáhajícím profesionálům, které zajímá skutečný svět jejich klientů.
Mgr.Marie Těthalová
