Ačkoli šířící se popularizace evoluční psychologie vyžaduje, aby se zájemci o psychologii věnovali také studiu etologie a biologické psychologie, důležitou determinantou lidské psychiky zůstává také příslušnost člověka ke společenskému prostředí, společensko-historická podmíněnost jeho duševního života.
Tento fakt vyžaduje, aby se zájemci o psychologii věnovali také studiu sociologie, které by jim umožnilo nahlížet souvislosti konkrétních činitelů společenské determinace lidské psychiky. V řadě různých původních učebnic sociologie, které u nás v posledních letech vyšly, vyniká kniha významného sociologa, ale i známého publicisty a spisovatele, který přednáší na Filozofické fakultě a na Fakultě sociálních věd UK v Praze a který v nakl. Portál vydal také, kromě jiného, dobře napsaný stručný Sociologický slovník (2001).
Obsah vtipně a přehledně psané knihy je členěn do dvanácti kapitol, které kromě výstižného pojednání o tradičních tématech sociologie (socializace, sociální kontrola, sociální skupiny a organizace, společenské vrstvy, třídy, rasy a etnika, sociální mobilita a další), přináší velmi výrazné, autorovým smyslem pro akcentování podstatného se vyznačující příspěvky k takovým tématům jako jsou gender a sexualita, kultura, svět náboženství, politiky,práce a další. Kromě toho kniha seznamuje čtenáře i s dějinami sociologie 2. stol., se sociologickými metodami, sociologickou stránkou ekologie a s obrazem české sociologie (školy, instituce, literatura, časopisy). O knize by se dalo říci, že je malou encyklopedií nejpodstatnějších sociologických poznatků.
Závěr, psaný pro „zájemce o lidskou komedii“ (tedy život ve společnosti) je vtipným esejem, demonstrujícím, že autor je schopen překonávat „odpuzující nedostatek humoru“ u mnoha společenských vědců a to nikoli jen tím, že je text jeho knihy vyzdoben asi desítkou kreslených anekdot. Kdo čte rád Jandourkovy fundované stati v MF-Dnes, bude mít četbou jeho úvodu do sociologie příležitost poznat, že také jako sociolog je schopen jít za šedou teorii či „kostýmový charakter společnosti“ a „chmurnou vážnost výkladu“, až ke „komickému rozměru sociální reality“. Výklad se smyslem pro humor je něco analogického vyučování se smyslem pro názornost, obojí vede k lepšímu porozumění a zapamatování toho, co je vykládáno. V tomto smyslu je Jandourkova předmětná kniha dobrým úvodem do sociologie, který je užitečný nejen pro všechny zájemce o tuto vědu, ale i pro psychology, kteří by se měli z výše uvedených důvodů, zajímat v vztahy mezi psychologií a sociologií.
prof. PhDr. Milan Nakonečný
