Česká debutantka Michaela Hošková se nechala inspirovat svým synem Matějem, který má poruchu autistického spektra, a sepsala svou první knihu. Publikace vyšla u nakladatelství Portál a je na první pohled opravdu netradiční. Křídový papír, knižní brožovaná obálka je plná map, které maloval právě Matěj. Jeho kresby naleznete i uvnitř, ale k tomu více až v recenzi!

Styl vypravování je čtivý, velmi příjemný a milý, protože do něj Michaela Štěchová vkládá své zkušenosti, znalosti a emoce. Opravdu autenticky vypráví svůj příběh, který se týká jejího prvorozeného syna Matěje.

Ústředním tématem je autismus, ale z pohledu běžného člověka, který se s ním potýká jako rodič, a nikoliv odborníka. O to příznivější pro čtenáře titul je, protože nehovoří odborně, ale naopak zaujme široké lajcké publikum a představí vám reálný a dojemný příběh autisty se vším všudy.

Michaela Štěchová prostřednictvím vypravování nepředstavuje jen svého výjimečného syna, který zbožňuje mapy, architekturu a dopravní infrastrukturu, ale také sama sebe a svého manžela i lehce vzdálenější rodinu a asistenta. Ti všichni více či méně pomáhají Matějovi v jeho nesnadné cestě životem.

Autorka se nechala inspirovat Karlem Čapkem a tak začíná cíleně jeho citátem, což je svým způsobem okouzlující. Začíná na začátku Matějova života, svěřuje se o nesnadných prvních rocích jeho života, kdy nikdo nevěděl, co si s malým uplakaným chlapečkem počít. Když konečně následovala diagnóza, nic nebylo snadnější, vše se muselo přizpůsobovat. Vypráví o prvních hrách, o prvních krocích ve školce i škole. Dochází až do věku, kdy Matěj procházel pubertou a dokonce odráží i emoce, týkající se doby koronavirové. Ačkoliv kniha byla dokončená před onou nešťastnou dobou, tak v poslední kapitole je zmíněno, jak na Matěje působí a především přináší v závěru otázku k zamyšlení, která po tak upřímném čtení dokáže dohnat citlivější čtenáře nejen k dojetí, ale až k slzám. Autorka vás také poučí o svém projektu Maappi.cz, který pomáhá dětem, kteří také mají poruchu autistického spektra.

Publikace obsahuje množství Matějových dopravních map, které jsou opravdu úchvatné na první pohled. Já, jakožto člověk, který se v infrastruktuře tolik nevyzná, jsem byla okouzlená pečlivostí a láskou, kterou svým dílům chlapec věnoval.

Tento netradiční, upřímný, krásný a emotivní titul, vypovídající o autismu z pohledu české maminky bych doporučila všem, které téma zajímá nebo mají ratolesti s poruchou autistického spektra doma. S ohledem na to, že je autorka opravdu češka je pro nás kniha mnohem cennější než zahraniční titul, kterých tu na tohle téma z pohledu rodičů vychází nemnoho. Já Matěj maluje mapy doporučuji všema deseti, byl to pozoruhodný a dojemný příběh, velmi věrohodný a plný emocí a zanechal ve mně nejen nové poznatky, ale také jisté vědomí, že těmto dětem je možné pomoci a to mě naplňuje radostí. Já sama neznám a nemám zkušenosti s nikým, kdo by PAS měl, ale téma mě zajímá. Snad mě za to nikdo neodsoudí, ale podle mého na takové lidi můžeme narazit všude a je potřeba znát a ne dělat chyby z nevědomosti. Pomoc může byť jen tolerance a pochopení. Užijte si čtení!

To, že @nakladatelstviportal vydává velice originální čtivo už nejspíš víte, kniha Matěj maluje mapy není vyjímkou.

?

Příběh české rodiny Hoškových s autistickým synem Matějem vám bude rychle ubíhat, v knize vás nečekají žádné krkolomné odborné názvy, tudíž náhled do života dítěte s autismem je zpřístupněn každému.

Text doprovází originální ilustrace map, které se stávají Matějovou velkou láskou už v dětském věku.

Matěj přenáší na papír jak zastávky pražského metra, tak i silnice fantastických vymyšlených měst.

Kniha otevřeně popisuje všechny strasti života s autistou, zároveň ale podobným rodinám, jako je tato, dává naději, že se život vždy může obrátit k lepšímu.

I když byl styl autrčina psaní docela příjemný, chyběla mi lepší práce se slovy, trošku větší zručnost, plynulost.

Jem však moc ráda, že vznikají knihy, jako je právě ta o Matějovi.

3,5/5

Průvodcem na cestě autisty Matěje, od početí po nedávnou současnost, se stává jeho máma Michaela. Synovu diagnózu popisuje s odvážnou otevřeností. Kniha rozhodně nevyznívá lítostivě, i když popisuje problémy, které nastávají v jejich běžném životě: při dopravě, na hřišti, kde hra s dětmi „nevychází“, nebo během nakupování. Mnoho věcí se musí Matějovi přizpůsobit, manželé se přestěhují do klidu, obklopeni vysokými zdmi domu, aby sousedy nerušil dětský křik. Všechno pro toho malého, „podivného kluka“. Krok za krokem se učili v autismu orientovat, snažili se také, aby přitom nekleslo k nulovým hodnotám jejich partnerství.

Matěj (Maty) se narodil s poruchou autistického spektra, malé ukřičené miminko převrátilo Haškovým život vzhůru nohama. V roce a půl se stalo jednou z možných variant umístění do specializovaného zařízení. Ale máma se rozhodla, že svého syna uzdraví. Michaela zůstala doma, s organizovaným denním režimem zůstával syn klidný. Po doklopýtání do věku Matějových čtyř let se vynořila další otázka: co dál? Přestěhovali se, ale boj o růst mezi zdravými dětmi v mateřské školce musela rodina vzdát. Maminka zjistila, že Matyho baví vláčky na kolejích. Hra ho uklidňovala stejně jako sporty – bavilo ho kolo, plavání a tenis.

Záchranný „kruh“ pro další roky přinesla doba inkluze a osobní asistent, především mezi prvňáky. Rodiče se všemožně snažili, aby Maty dostal šanci jako ostatní a učil se s nimi. Kapitoly o škole vyznívají oprávněně jako hold inkluzi. Navíc asistent pomáhal mimo jiné dobíjet baterky i samotné Michaele, které se někdy nechtělo být jen máma ve stabilní roli „jednotky rychlého nasazení“. Začala na internetu psát úspěšný módní blog. Časem do rodiny přibylo také nové miminko, Matějova sestra Sofie. Vyjádření sourozeneckého vztahu sehrává v příběhu velmi důležitou linii – nebyla pro malé děvčátko vždy jednoduchá.

Situace se začala radikálně měnit až objevem mapy. Při jednom dopravním přesunu dala maminka synovi pro zabavení do ruky papírovou dopravní mapu a nastal pozoruhodný klid. Brzy měli doma mnoho map, Matěj si vybíral jen ty dopravní (první vlastní mapu nakreslil pro město Cardiff, ve kterém neexistovalo metro). Zápal pro malování rostl, k fixkám přibývaly pastelky, vodovky a tempery. Později Matěj vytvořil mapu české historie od Velké Moravy, která se stala hitem na přehlídce Designblok. Mapy se pro něj staly klíčem k chápání mnoha situací, zvládal lépe pohyb po světě, přestup z prvního stupně na druhý, až do středoškolského studia, s výtvarnou specializací. V době puberty Maty někdy své spolužáky převyšoval, jindy se choval jako malé dítě, které pociťuje strach z vlastní dospělosti. Začala ho zajímat móda, navrhl úspěšnou kolekci s výtěžkem ve prospěch dětí s autismem. Rodiče zjišťovali, že Maty má spoustu vloh, a mohli začít budovat značku MAAPPI (část zisku z jeho map podporuje děti s postižením).

Kdy se vlastně Michaela rozhodla pro knížku? „Bylo to v době, když Matěj končil devítiletku a já viděla, že jsme to se školou a asistentem dokázali,“ řekla nám autorka a pokračovala: „Jinakost je brána na mnoha místech zatím hodně ,jinak‘. Chtěla jsem v knížce ukázat svůj pohled na jiný, ale obohacující Matějův svět. A věnovala jsem ji všem, kteří se nevzdali nepřízni osudu, našli si svou cestu. Prvními čtenáři se stala moje rodina. Nepoddali jsme se okolnostem a bojovali jsme společně za nejlepší možný život celé rodiny včetně Matěje. Mapy pro něj navždy zůstanou vášní, závislostí, láskou a bezpečím. Ušli jsme se synem velký kus cesty a další nás ještě čeká…“ Na prahu nové etapy stojí po různých peripetiích mladý muž – se zájmem o architekturu, design a umění…

Knížku Matěj maluje mapy ve velmi výpravné podobě na trh připravilo nakladatelství Portál, na citlivé grafické úpravě se podílela Jana Vahalíková.