Kniha, kterou si vám právě dovoluji představit je velmi neobyčejná a náročná. Jak lehce působí na mě slovo odpuštění. Vždyť je to fajn, někomu něco odpustit, ale….. Ale když se necháte pohltit tímto slovem, tak začnete pořádně nad tímto tématem přemýšlet a vůbec vám nebude lehko, i když jste nic neudělali.

Protože to je tak velká věc, že jsem musela tuto knihu číst na etapy, když jsem na ni měla náladu. Přiznávám, že mě na začátku velmi štvala. Dokážu odpustit nějakou klukovinu, dokážu možná odpustit horší věci, ale představa, že ublíží někdo mě někomu blízkému, tak ta představa mě pěkně štvala a nedokázala jsem si to představit. Ani teď ne, po přečtení knihy, ale už více vnímám a chápu důležitost té myšlenky.

Kniha obsahuje devět kapitol, které mají své malé podkapitoly. Je to útlá, malá kniha, se silným textem k zamyšlení. Velmi mě zaujala kapitola Vztahy v rodině, kdy jsem pochopila, že odpustit dítěti je velmi silné a celkem snadné. Ale odpustit vrahovi své dcery? Cože? A vidíte, jde to, i když to nechápu, tak ano.

Autor je farář a pomáhá problémové mládeži. Líbilo se mi, že vypraví o sobě, kdy někdy jedná tvrdě, ale spravedlivě. Také tu zmiňuje sílu zpovědi.

Celkově znám kolem sebe spoustu lidí, kteří by měli odpustit svým blízkým, ale když jim to navrhnu, tak se hodně rozčílí. Takže nejspíš tuto knihu budu darovat já svým blízkým. Téma je to náročné, ale autorem je dobře zpracováno. Takže doporučuji tuto knihu na každý noční stolek.

“ Když vás někdo zraní, napište do písku, odtud to bude moci vítr odpuštění odvát.

Když pro vás někdo udělá něco dobrého, vyryjte to do kamene. “

Hodnocení: 90%