Druhou knihou, kterou jsem dostala z nakladatelství Portál je tato malá, útlá knížečka o rodině, která je pokladem pro náhled na instituci, jež je pro někoho již přežitkem. Já osobně s tímto názorem nesouhlasím a jsem nadšená z jednoduchého, ale výstižného výkladu o důležitosti rodiny z pohledu katolické církve očima moudrého a láskyplného francouzského faráře.

Spousta lidí mi říká, že nevidí rozdíl žít spolu bez manželství a v něm. Já v tom vidím velký rozdíl. Už jenom tím, že veřejně něco někomu slíbím, se budu se snažit to dodržet. Vždy může nastat něco, co vztah zkomplikuje, jako psychické či fyzické týrání, kdy není šance na změnu, a tito lidé by měli jít od sebe. Jsou případy, kdy není jiné východisko. Ale jsou případy, kdy se lidé rozvádějí z nudy, sobeckosti, lenosti, či z faktu, kdy nejsou ochotní udělat kompromis. V tomto případě je důležité na vztahu zapracovat a uvědomit si jak významný dosah má rodina pro nynější dobu. K plnému uvědomění nám pomůže tato knížečka, která obsahuje šest kapitol.

Název úvodu je Mír ve světě se rodí v rodině, jež vše vystihuje. Rodina je tmel společnosti a je o sebedůvěře, důvěře v druhého a solidárnosti mezi generacemi. Ukazuje na lidský přístup papeže Františka. První kapitola se jmenuje Místo stvořené pro lásku. Řeší téma rodičů, žárlivosti, nově vytvořené rodiny, odpuštění. Církev má vstřícnější tvář k rozvedeným párům, což se vysvětluje ve druhé kapitole. Ve třetí se mluví o vztahu k dětem, kde mě zaujalo, že příliš milovat znamená špatně. V další kapitole se povídá o vztahu s prarodiči, kteří jsou nenahraditelní. Nejvíc se mi líbila pátá kapitola, kde se rozebírá vztah stejného pohlaví. Konečně je církve v tomto směru lidská. Papež František zdůrazňuje, že každého člověka, bez ohledu na sexuální orientaci je třeba respektovat v jeho důstojnosti, přijímat ho s úctou a pečlivě se vyhýbat jakémukoli náznaku nespravedlivé diskriminace, zvláště každé formě agrese a násilí. Ti, kdo jsou pokřtěni, ať už jsou jakékoli sexuální orientace, jsou Bohem milováni. Tito mužové a ženy by měli být přijímání s láskou, citem a taktem.

Nádherně je tu popsána láska k bližnímu a to je nejvíc. Dle mého o tom je víra k Bohu, kde je toto pro mě nejdůležitější. Vyloženě mi tato kniha udělala radost svým pohledem církve na svět. Šestá kapitola je o výchově.

Guy Gilbert je známý francouzský vychovatel delikventní mládeže a kněz. Jeho knihy jsou plné moudrosti, lásky a pochopení pro problémy v této moderní době. Tuto knížečku by měla mít každá rodina doma a sem tam do ní nakukovat, aby si připomněla, co je opravdu důležité. Mimo jiné to, že by rodiny měly být místem předání a solidarity. Že je nezbytné vytvořit si rituály, slavit svátky, vést diskuse, hledat východiska a mít na paměti, že to všechno utváří rodinou kulturu. Manželé by se měli respektovat, vážit si jeden druhého a táhnout za jeden provaz. Měli by tvořit vyrovnaný, smířlivý, milující pár, kde jsou jejich děti vítané a milované, aby byl svět plný pokoje, jakému není rovno. Stále si připomínat, že děti jsou pouze odrazem rovnováhy, respektu, dialogu a lásky k rodičům. Tak jest a často, velmi často si to připomínejme.

Hodnocení: 100%