Podle názvu by se mohlo zdát, že je tato kniha určena pouze kněžím. Ale to je omyl. Guy na svém příběhu ukazuje krásu i obtíže kněžského života ve 20. a 21.století. Jako ve svých předešlých knihách jde Guy k věci. Zachycuje to podstatné, co přináší evangelium a jeho rady jsou velmi praktické. Dozvíme se o jeho cestě ke kněžství, o jeho lásce k církvi, o biskupech a kněžích, kteří ho ovlivnili, ale také o samotě kněze. Nikde jinde jsem také nečetla tak hezká slova o celibátu. Můj celibát – „Nejsem lepší než ostatní, jen jsem dokázal brzy rozpoznat, že výlučná láska by mě destabilizovala. Jako starý osamělý vlk, kterým dneska jsem, vám říkám:prožil jsem pětačtyřicet let skutečného štěstí. Byl jsem stvořen pro jedinou lásku – lásku k Bohu a lásku k druhým, které jsou nerozlučně spjaty. Schopnost zažívat štěstí z lásky jsem získal od svých rodičů. Díky nim jsem si dokázal udělat představu o lidské lásce navěky. Doufám a věřím, že se má radost připojí k radosti Krista, který žil v celibátu a dal všechno, srdce i tělo, dal život až k smrti:“ (str. 50 -51) Nad Guyho slovy je dobré rozjímat, nechat je zapadnout do svého srdce. Pro mě, jako pro ženu, je vzácné číst o tom, jak jsou city, srdce a láska pro muže Guyho důležité. V kapitole o Osamělosti a zranitelnosti cituje slova bratra Rogera z Taizé: „V každém muži a ženě se nachází jakási osamělost, kterou nemůže naplnit žádný lidský vztah. Dokonce ani ta nejsilnější láska mezi dvěma bytostmi. Kdo si nepřipustí takový prostor osamocení, toho ovládne vzpoura proti lidem, proti Bohu, proti sobě samému.“ Don Bosko prosil v den svěcení svou matku, aby mu řekla, co je úkolem kněze. Matka Markéta odpověděla: „Trpět, trpět, trpět.“ (Napadá mě, kdo by se dnes dobrovolně na tuto cestu vydal? Každému přejeme hodně štěstí, všechno nejlepší a jemu matka řekla toto.) Guy nad těmito slovy matky Markéty hodně přemýšlel a došel k závěru, že každý láskyplný vztah je vlastně boj. Guy ve své knize také upozorňuje na nedostatky kněží, na přehmaty církve, ale narozdíl od mnohých z nás to dělá s velkým porozuměním a láskou. Každému vřele doporučuji závěr knihy – Šest etap lásky.Kniha by měla být povinnou četbou pro všechny kněze a bohoslovce, zvlášť pro ty, kteří si opravdu přejí sloužit a milovat a kteří touží po svatosti.Ludmila Křivancová

Recenze zpracována pro nakladatelství Portál.