Školní třída je plná různých zajímavých osobností-možná v ní je zdatný manipulátor a určitě se v ní najde někdo bojácný a ustrašený. Většina tříd má svého klauna -ten různým šaškováním maskuje své pravé „já“. A jak je na tom učitel? Je sám se sebou vyrovnaný a to, že učí, není motivováno jen dlouhou dovolenou? Atmosféru ve třídě neurčují jen osobnosti žáků a učitelů, ale také ráz vyučování - jinak se učí ve škole, kde se od učitelů i žáků očekává školometský styl obnášející neustálé opisování a zkoušení, než ve škole, kde se do výuky zapojují různé hry. Ale není hra jako hra - i když se můžeme snažit učit hravě a zábavně, klima třídy tím automaticky nevylepšíme. Učitel, který se nechá inspirovat knihou Zdeňka a Barbary Šimanovských Hry pro rozvoj zdravé osobnosti, svým žákům může pomoci v tom, aby se stali sami sebou.
Kniha Hry pro rozvoj zdravé osobnosti je určena především učitelům základních a středních škol. Autoři proto knihu uvedli krátkou úvahou o dnešním školství-zmiňují se mimo jiné o nevýhodách velkých škol, kde není dobře dětem ani učitelům. V úvodu také najdeme řadu otázek ze školní praxe (např. zda je možné se žáka dotknout, zda je vhodné žáky nechat mezi sebou soupeřit), které nezůstávají bez odpovědi.
Podstatnou část knihy zabírají samotné hry. Autoři je rozdělili podle několika témat (rozehřívací hry, rodina, peníze, konzum a reklama, příroda, přežití v náročných situacích, první pomoc, globalizace). Po prvním přečtení témat by se mohlo zdát, že se autoři nechávají unést vlnou módních námětů. Kapitola věnovaná globalizaci nebo financím ve mně vyvolala obavy, že se v ní objeví jen fráze a že nabízené hry nebudou moc zajímavé. To byl ale můj velký omyl-zejména kapitola věnovaná financím je podle mého názoru důležitá zejména pro učitele, kteří by dětem rádi vysvětlili nebezpečí rychlých půjček a zásady rozumného zacházení z penězi.
Kapitoly věnované první pomoci a přežití v krizových situacích mne naopak navnadily už svými názvy. Autoři v nich nabízejí hry založené na simulaci krizových situací-autonehoda, úraz, živelná pohroma apod. Díky těmto hrám si můžeme nacvičit např. telefonát na tísňovou linku nebo postup při vyprošťování lidí z havarovaného auta. Tyto hry můžeme realizovat nejen ve škole, ale třeba při výcviku oddílových nebo táborových vedoucích, a určitě by si je měli zahrát i učitelé a vychovatelé. Kniha přitom nesupluje příručky první pomoci-autoři čtenáře odkazují na odbornou literaturu.
V knize Zdeňka a Barbary Šimanovských najdeme řadu dalších zajímavých a originálních námětů. Předností knihy je velká pestrost témat a zpracování neobvyklých námětů (finance, reklama apod.), určitým nedostatkem spíše technického rázu je to, že hry nejsou opatřeny ikonkami s doporučeným věkem a počtem hráčů. Kniha působí trochu neučesaným dojmem-je souhrnem řady zajímavých nápadů, najdeme v ní spoustu odkazů na literaturu a webové stránky, některé z námětů ale působí trochu zvláštně (např. zmínka o léčení autismu pomocí delfínů patří spíše mezi mýty).
Přes drobné nedostatky je ale kniha Hry pro rozvoj zdravé osobnosti výjimečná právě díky pestrosti a šíři témat a zejména proto, že se nezaměřuje jen na rozvoj dílčích schopností, ale na kultivaci celé osobnosti člověka. A proto se mi zdá, že můj batoh s knihami, který s sebou vozím na tábor, bude zase o knížku těžší - kniha Hry pro rozvoj zdravé osobnosti v něm prostě nesmí chybět.
Mgr. Marie Těthalová
