Brantley, Jeffrey; Millstine, Wendy: Mindfulness pro uspěchané - autor recenze: VERONIKA STOČESOVÁhttp://casopisagora.cz/2023/03/mindfulness-pro-uspechane-99-jednoduchych-cviceni/„Cvičení v této knize nabízejí snadno použitelné postupy, jak být vědomější a plně prožívat každý okamžik nebo činnost, které se právě věnujete.„
Jak už název jasně říká, kniha představuje především soubor krátkých a značně zjednodušených cvičení zaměřených na všímavost v každodenním životě. Což pochopitelně potěší především netrpělivé, na výkon zaměřené jedince, kteří chtějí vidět výsledky co nejdříve, nejlépe hned. Tak jednoduché to samozřejmě není a autoři si toho jsou plně vědomi. Mnohokrát proto upozorňují, že změny probíhají po malých krůčcích a jen v případě pravidelného tréninku.
Na prvních dvaceti pěti stránkách se dozvíme něco málo o principech mindfulness obecně. Zejména však tento úvod slouží jako návod, aby čtenář věděl, jak knihu správně používat. Vše je zde srozumitelně vysvětleno. Obzvlášť oceňuji jasné a stručné pokyny, jak dosáhnout vědomého dýchání. Nejdůležitější je pak podle knihy stanovit si záměr vybraného cvičení, následovaný bezvýhradným odhodláním věnovat se tomuto tréninku.
Autoři v knize představují velmi lákavý koncept, že stačí pouhých pět (ranních) kvalitních minut denně ke zlepšení všímavosti a potažmo ke zlepšení života. Ihned mě napadlo, že je to dost odvážné tvrzení a měla jsem intenzivní pochyby o účinnosti. A tak jsem v rámci recenze vyzkoušela některá cvičení jak se říká na vlastní kůži – na vlastní všímavost.
Kniha je dělena do třech částí, které nicméně sledují společný cíl – prohloubit vědomý přístup k životu a více vnímat přítomný okamžik. První část je věnována zpomalení a uvolnění. Zde mě zaujala cvičení „Klid pěti prstů“, „Červené světlo, modré světlo“ a „Tonikum pro uvolnění mysli“. Druhá část vede k ocenění toho, kdo jsme a co už máme. Z těchto cvičení bych vyzdvihla „Radostné vytržení„, „Jedno chutné sousto po druhém“ a „Pěstujte zvídavost„. Poslední část se zaměřuje na propojení s ostatními a světem okolo. Za tuto pasáž jsem vybrala „Procvičte si svaly laskavosti“ a „Oltář lásky„.
Asi teď není důležité popsat zmíněná cvičení, ale jaký efekt u mě způsobila. A k tomu vám řeknu následující – oněch pět zázračných pět minut skutečně dokáže nastartovat něco nového. Více si teď všímám detailů a zejména věcí, které obvykle dělám automaticky (s myšlenkami na něco úplně jiného). Lépe se soustředím na pozitivní, drobné, prchavé momenty. Snadněji odolávám přílivu silných emocí. Častěji vnímat své tělesné prožitky. Tohle všechno by se však s velkou pravděpodobností neudálo, kdybych si na cvičení z knihy nevzpomněla i několikrát v průběhu dne a alespoň na pár vteřin nezopakovala vědomé dýchání, afirmaci (záměr) a tak dále. Takže pokud teorii pěti kvalitních minut budete brát jako dobrý začátek a budete pomaličku, postupně zavádět vyzkoušené i do běžného života, dost možná i vy zažijete příjemné překvapení.
Jednotlivá cvičení jsou mnohdy propojena s nějakým pohybem, symbolickým předmětem, psaním seznamů, malováním a další externalizací vnitřních procesů. To přímo vede ke snadnější
uchopitelnosti a pochopitelnosti záměru cvičení. Kniha se čte skutečně sama. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že tato příručka nebyla sepsána ke čtení, ale k praktikování. Pouhým přečtením rozhodně nelze dosáhnout změny a seberozvoje.