Porucha pozornosti s hyperaktivitou v sobě nese určitou míru úzkosti takřka ze své podstaty. Když se k ní přidá plnohodnotná úzkostná porucha, každodenní situace jako plánování, komunikace nebo dokončení jediného úkolu se mohou stát neúnosně těžkými. Právě na toto souběžné působení ADHD a úzkosti se zaměřuje americký psycholog J. Russell Ramsay v knize MOJE ADHD MÁ ÚZKOSTI, interaktivním průvodci postaveném na principech kognitivně-behaviorální terapie. KBT pracuje s propojením myšlenek, emocí a chování, a pro tuto kombinaci se hodí zvláště dobře: pomáhá pojmenovat konkrétní vzorce, které každodenní fungování komplikují, a nabízí strategie, jak je postupně měnit.

Nedůvěra v sebe sama je u lidí s ADHD téměř nevyhnutelným doprovodem. Léta zkušeností s nesplněnými závazky a projekty, které nikdy nedosáhly konce, zanechávají na sebevědomí zřetelnou stopu. Přidružená úzkost tento mechanismus prohlubuje: člověk dopředu počítá s neúspěchem a tím uzavírá kruh, který ho paralyzuje ještě dřív, než vůbec začne něco dělat. Ramsay tento vzorec pojmenovává a pracuje s ním prostřednictvím konkrétních KBT technik. Ukazuje, jak rozpoznávat automatické myšlenky udržující úzkost, jak regulovat emoce v náročných momentech a jak postupně budovat sebedůvěru, bez které se prokrastinace překonat nedá. Desítky příkladů z praxe přitom ukazují, jak tyto situace vypadají v reálném životě a kde v nich hledat jiný způsob reakce.

Praktická část knihy je postavena jako tréninkový program. Cvičení, schémata, dotazníky a růstové strategie nejsou přílohou ke čtení, ale jádrem práce, ke které průvodce vyzývá. Kapitoly procházejí klíčovými oblastmi: organizací času a vyhýbáním se zahlcení, zvládáním stresujících situací v každodenním fungování i péčí o sebe prostřednictvím silných stránek, které každý člověk s ADHD má, i když je v sobě možná nevidí.

Zvláštní váhu Ramsay přikládá vztahům a sociálnímu fungování. ADHD a úzkost se ve společenském životě projevují specificky: přecitlivělost na odmítnutí, obtíže s odhadnutím situace nebo opakující se pocit selhání v kontaktu s druhými patří k tématům, která lidé s ADHD nesou tiše a sami. Právě funkční vztahy a ukotvený pocit vlastní hodnoty jsou podle Ramsaye oblastí, kde KBT přístupy mohou přinést skutečnou změnu. Toto přesvědčení prostupuje celou knihou jako její nejdůležitější podtext.

Moje ADHD má úzkosti je určena především dospělým a mladistvým s ADHD, kteří se potýkají s úzkostí, ať už diagnostikovanou nebo jen tušenou. Nevyžaduje předchozí zkušenost s psychologickou literaturou ani s KBT. Pojmenovává paralýzu, se kterou se čtenář potýká, přiřazuje k ní příčiny i konkrétní nápravné nástroje a nepodceňuje přitom, jak náročná tato kombinace je. To z průvodce dělá užitečnou praktickou pomůcku, ke které se dá vracet v různých momentech zápasu s ADHD a úzkostí.

Z anglického originálu The Adult ADHD and Anxiety Workbook: Cognitive Behavioral Therapy Skills to Manage Stress Find Focus and Reclaim Your Life  přeložila Petra Voldánová.

Ukázka:

Jak se stalo, že se ve vašem životě ADHD a úzkost spojily?

Studie citovaná v úvodu této knihy, podle které jsou ženy ke spojení ADHD a úzkosti v dospělosti náchylnější, rovněž prokázala silnou souvislost mezi ADHD a generalizovanou úzkostnou poruchou na vzorku dospělých Kanaďanů (Fuller-Thomson, Carrique a MacNeil, 2022). V této studii více než 10 procent dospělých s úzkostnou poruchou zároveň uvedlo diagnózu ADHD. Pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována úzkostná porucha, byla u dospělých s ADHD oproti dospělým bez ADHD dvojnásobně vyšší. Tato zjištění nebyla nijak překvapivá, jelikož spojení mezi ADHD a úzkostí bylo solidně prokázáno již dříve (Barkley 2015; Children and Adults with Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder [CHADD] 2015; Chung et al. 2019).

Pocity stresu

Rysem generalizované úzkostné poruchy, který je relevantní pro ADHD, jsou obavy nebo negativní očekávání, které lidé často popisují jako stres. Následující tělesné příznaky úzkostné poruchy se částečně překrývají s příznaky ADHD:

• Motorický neklid: Zahrnuje ošívání, nutkání neustále něco dělat nebo při nervozitě popocházet.

• Potíže se soustředěním: Snížená schopnost dlouhodobě udržet pozornost u úkolů, jednání či konverzací, a to i vinou znepokojujících myšlenek.

• Problémy se spánkem: Nejčastěji potíže s usínáním nebo častým buzením, nebo problém vypnout mysl, zejména ruminace (neustálé omílání myšlenek) spojené s obavami.

• Smíšené úzkostné a stresové reakce: Bolesti hlavy, svalová tenze nebo vysoký krevní tlak. Tyto překrývající se příznaky mohou zhoršovat jiná onemocnění, jako je například syndrom dráždivého tračníku.

Život s ADHD je stresující. Ukázali jsme si, jak u Barryho, Kelly, Susan a Trenta úzkost pramení z jejich zkušeností, zejména z doby před tím, než zjistili, že mají ADHD. Podobné reakce, jaké zažíváte, dávají smysl, jelikož úzkost a obavy jsou pocity založené na aktuálních vjemech, ale jsou utvářeny vaší minulostí. Tyto vjemy vám pomáhají určit, jak pokračovat v úspěšném dosahování vašich cílů.

U dospělých s ADHD plánovat v první řadě znamená zabývat se budoucností a čelit jí, ale tím pádem také úzkosti z hypotetických událostí. Spolehlivá nespolehlivost ADHD tak do našich plánů přidává další vrstvu nejistoty. U mnoha dospělých s ADHD už jen pomyšlení na vytvoření plánu vyvolává stres a odpor. To je způsobeno reálnou možností, že se jim nepodaří splnit, co si předsevzali, což aktivuje další vrstvu obav z ještě dalšího možného selhání, k němuž ale opět nemusí dojít.

Vypořádat se s touto nejistotou je důležitý prvek práce s generalizovanou úzkostí (Dugas et al., 1998), zejména pokud žijete s ADHD. Do jakéhokoli plánování a stanovování cílů totiž ADHD vždy vnáší velkou míru nejistoty.

Pocity nejistoty

Když jste ve stresu – doháníte práci nebo se blíží pracovní hodnocení –, zkoušíte sami se sebou někdy mluvit, abyste to zvládli? Třeba byste si mohli zkusit vysvětlit, že ta práce přeci nepotrvá až tak dlouho, nebo si vyjmenovat důvody, proč s vámi bude váš nadřízený spokojený. Co se pak stane? Pomáhá vám to? Jste klidnější? Nebo stále myslíte na hypotetické scénáře, například: „Co když mi ta práce potrvá déle, než si myslím?“ Nebo: „Co když má můj šéf plné zuby mých pozdních příchodů a nařídí mi nápravný plán? Od toho už je jen krůček k vyhazovu!“ Přehráváte si stále nejčernější scénáře, až kvůli nim nemůžete pracovat, nebo se celou noc před hodnocením nervózně převalujete a nedaří se vám usnout?

Toto jsou příklady toho, jak nejistota, přesněji řečeno špatné snášení nejistoty (tedy boj s přijetím nevyhnutelného nenulového rizika, které život obnáší), zesiluje úzkost a příznaky, jako je neklid, problémy se spánkem a stres (Dugas et al., 1998). Pokud vám dělá problém zvrádat situace a rozhodovat se za ne zcela jednoznačných okolností, můžete mít také tendenci zpochybňovat své názory a rozhodnutí a cítit se paralyzováni pochybnostmi.

Vyrovnat se se stresem způsobeným nečekanými změnami pro vás může být tak problematické, že své plány radši zcela opustíte, než abyste je upravili podle nečekané změny – například naplánováním zmeškané schůzky na jindy. Možná jste si také všimli, že vám změny plánů vadí víc než ostatním.

Srovnejme si špatné snášení nejistoty s popisem dospělých s ADHD a s exekutivní dysfunkcí (poruchou řídících funkcí mozku). Pro ADHD je charakteristická spolehlivá nespolehlivost v oblasti organizace a dokončování důležitých cílů a záměrů (povinností i přání), dále problémy s činnostmi, jako jsou domácí povinnosti, pracovní projekty, společenské události a koníčky.

Úspěšné zvládání povinností a cílů dospělého života, kam patří domácí práce, pracovní povinnosti, cvičení, výchova dětí a všechno ostatní, vyžaduje trvalé úsilí a důvěru ve vlastní schopnosti dotáhnout věci do konce a zvládat nejistotu. Zejména u dlouhodobých cílů je schopnost vytrvat na vytyčené trase důležitá. Právě při zvládání povinností a s nimi spojených nejistot nám ADHD společně s úzkostí často komplikují život.

Jeden klient poté, co jsem mu popsal potíže, které ADHD způsobuje při organizaci chování v čase, prohlásil: „To je úplně přesné! Můj šéf mi vždycky říká, že když ode mě něco potřebuje za deset minut, dostane to po pěti minutách, ale když mám na něco dva týdny, trvá mi to měsíc.“

Když je něco zapotřebí právě teď, můžete mít čistou hlavu, soustředíte se a jste schopni jednat ihned – podobně, jako když je třeba zneškodnit bombu. Dva týdny však najednou poskytují příliš volnosti. Projekt je nutné dokončit, ale nemusí to být hned. Cílová rovinka je stále v nedohlednu, což otevírá pomyslnou „králičí noru“. A z toho vyplývá, že ADHD je samo o sobě zdrojem nejistoty.

Popis spojení ADHD a úzkosti u dospělých nám pomáhá názorně pochopit, jak jsou potíže a frustrace pramenící z ADHD propojeny s úzkostí, která je umocňuje. V další části se vrátíme zpět k nespolehlivosti u spojení ADHD a úzkosti u dospělých, a přesně určíme další klíčovou složku, na kterou se tato kniha zaměřuje – vyhýbavost.

***