Nová kniha ÚLEVA OD BOLESTI od Jona Kabat-Zinna nabízí naději a praktické nástroje pro ty, kteří hledají cestu k lepšímu zvládání bolesti. Autor je světově uznávaný odborník na mindfulness a v této knize sdílí své hluboké pochopení lidského těla a mysli a nabízí praktická cvičení, která umožňují čtenářům rozvíjet svou schopnost vnímat bolest a reagovat na ni s laskavostí a soucitem.

Jedním z hlavních prvků knihy je důraz na přítomný okamžik a vědomé vnímání. Kabat-Zinn zdůrazňuje, že klíčem k úlevě od bolesti není pouze potlačení bolesti, ale spíše přijetí bolesti takové, jaká je, a naučení se žít s ní v souladu se svými hodnotami a cíli. Skrze různé meditační praktiky a cvičení nabízí autor čtenářům možnost objevit nový způsob, jak se vypořádat s bolestí a jak znovu získat kontrolu nad svým životem. Kniha obsahuje popis metody mindfulness, základní principy pro práci s bolestí (např. za pomoci všímavého dýchání, zpřítomnění, hledání útočiště v uvědomění) a také návrhy na řízené meditace. Vše vychází z autorovy metodiky známé jako MBSR, což znamená "Mindfulness-Based Stress Reduction" neboli "Redukce stresu založená na mindfulness". Tato metoda kombinuje různé techniky mindfulness, včetně meditace, jógy a dalších cvičení zaměřených na vědomou pozornost. MBSR byla vyvinuta s cílem pomoci lidem lépe zvládat stres, bolest a různé zdravotní obtíže prostřednictvím systematického tréninku v mindfulness. Kabat-Zinnovo zdůraznění důležitosti této metody v knize poskytuje čtenářům konkrétní a praktický rámec, jak začít integrovat mindfulness do svého života a dosáhnout tak úlevy od bolesti a vyšší kvality života.

Knihu uzavírá seznam zdrojů a odkazované literatury a také odkaz na stažení aplikace pro chytré telefony, která rozšiřuje nabídku vedených meditací spojených s touto knihou o řadu dalších, které v anglickém jazyce poskytují bohatý výběr různých forem vedení a podpory prostřednictvím cvičení všímavosti vycházejících z kurzů MBSR nebo dalších programů.

Kniha není jen pro ty, kdo trpí bolestí, ale může být užitečná pro každého, kdo se zajímá o význam mindfulness a jeho potenciál k transformaci života. Kabat-Zinnovo jedinečné spojení vědeckého výzkumu s duchovními a praktickými aspekty mindfulness činí tuto knihu cenným průvodcem pro každého, kdo touží po větší harmonii a životní spokojenosti.

Ukázka (Šestý ze sedmi principů práce s bolestí)

6 Otevřete se zkušenosti okamžik za okamžikem.

Cesta všímavosti spočívá v tom, naučit se otevírat svému prožívání okamžik za okamžikem s laskavostí a soucitem k sobě samým, ať už je to, co prožíváte v daném okamžiku, příjemné, nepříjemné, nebo tak neutrální a obyčejné, že byste si toho možná ani nevšimli. Tato cesta vás také vybízí, abyste si všímali, jak mysl posuzuje a jak reaktivní je, a přistupovali ke každému okamžiku, jak nejlépe dovedete, aniž byste prožívání posuzovali jako dobré, pokud se vám líbí, špatné, pokud se vám nelíbí nebo ho nechcete, či nudné, jestliže tak či onak nezakoušíte nějaký konkrétní pocit.

Jak jsme viděli dříve, neznamená to, že nebudeme mít spoustu nelibých pocitů nebo soudů. Znamená to, že v sobě můžeme probudit záměr odkládat sklon být nestále podráždění a okamžitě vše posuzovat podle toho, zda se nám to – často ve zlomku vteřiny – líbí, nebo nelíbí. Můžeme rozpoznat a díky tomu zkrotit svůj sklon reagovat automaticky, a tedy bezmyšlenkovitě a se silnými emocemi – jako je hněv, nenávist, odpor či zklamání –, na to, co se nám nelíbí nebo čím se cítíme ohroženi a co bychom si jednoduše přáli, aby zmizelo. Stejným způsobem můžeme s větší všímavostí rozpoznat a díky tomu i zkrotit svůj sklon dožadovat se toho a lpět na tom, co se nám líbí, co bychom chtěli, aby trvalo déle, nebo čeho bychom chtěli mít více. V obou případech jsme v takové chvíli poněkud, ne-li výrazně, vyvedeni z rovnováhy, a proto nám chybí vyrovnanost a klid mysli. To lze ve skutečnosti napravit v jakémkoli okamžiku, dokonce i velmi intenzivním, pokud se jen trochu stáhneme a vrátíme se k samotnému uvědomování včetně uvědomování svého dýchání, pokud jsme si ověřili, že má uzemňující a stabilizující účinek. To nám kdykoli, kdy jsme připraveni to rozpoznat, poskytuje širší perspektivu toho, co se vlastně odehrává v dané chvíli, která je skutečně vždy touto chvílí.

Když vědomě přistupujeme k prožívání jakéhokoli okamžiku s všímavostí, ihned získáme nový způsob, jak rozvíjet emocionální rovnováhu právě v těch situacích, které nás dráždí a vedou ke stresové reaktivitě a emočním turbulencím a rozrušení. Všímavost není ideál, který se snažíme vnutit sami sobě, ani to není zvláštní „stav“, jehož se snažíme dosáhnout. Naopak, všímavost je uvědomování samotné, čiré a jednoduché. Je to vrozená schopnost, kterou všichni máme, vnitřní zdroj, jenž je nám vždy k dispozici a jenž se časem můžeme naučit rozpoznávat a spočívat v něm mnohem pravidelněji a spolehlivěji. Výzvou je, zda dokážeme mít přístup ke svému uvědomování v jakémkoli okamžiku, zejména tehdy, když ho nejvíce potřebujeme. Proč? Protože máme sklon být v dané chvíli tak pohlceni v proudu svých myšlenek a ve své vlastní emocionální reaktivitě. Ale právě tady přichází na řadu opravdové rozvíjení všímavosti okamžik za okamžikem. Při meditační praxi samotné si mnohem více uvědomujeme všechny své myšlenky a pocity prostě jako události v poli uvědomování, nikoli jako fakta neboli „pravdy o věcech“, jimiž téměř spolehlivě nikdy nejsou.

Časem a praxí můžeme zjistit, že skutečnost, že můžeme být méně emocionálně reaktivní, méně kritičtí ve svých soudech, laskavější a více přijímající sami sebe a své okamžiky, ať už jsou jakékoli, se postupně stane naším východiskem, naším „základním nastavením“. Můžeme také zjistit, že reagovat na cokoli, co se nám nelíbí nebo co nechceme, hněvem, záští, strachem nebo sebenenávistí vede k určitému druhu stažení mysli a těla, které jen zvyšuje naši bolest a prohlubuje naši nepohodu a utrpení. Změna způsobu, jakým reagujeme na zkušenosti ve vlastním životě tak, jak vyvstávají, proto může mít velmi pozitivní, smysluplný, a někdy i osvobozující vliv na naši bolest. A značná část této změny se odehraje přirozeně – aniž bychom museli věcem vnucovat, aby byly určitým způsobem – jen díky tomu, že budeme se svými okamžiky ve vlídném vztahu.