Autor publikace je známý německý psychoterapeut. Působí již více než 30 let na klinice ve Freedeburgu a jeho hlavní náplní je problematika léčby
závislostí. Díky nakladatelství Portál je u nás známým autorem četných, monotematicky zaměřených publikací, jako např. „ Hysterie – strach z odmítnutí“ ,
„Závislé vztahy“, „Nedostatečný pocit vlastní hodnoty“ a pod.
V recenzované knize Röhr vychází z pohádky bratří Grimmů „Ďábel se třemi zlatými vlasy“ – u nás ji známe v nepodstatně změněné verzi jako pohádku „Tři
zlaté vlasy děda vševěda“.
V předmluvě se zamýšlí nad současným alarmujícím stavem psychiky západní civilizace a zjišťuje, že přes rostoucí blahobyt lidé trpí stále větší úzkostí,
nespokojeností, nejistotou a depresivitou. Podobně jako Freud pochopil, že v symbolické řeči mýtů a pohádek je možné nalézt skryté odpovědi na otázky
konfliktů, zábran i smyslu existence člověka. Pohádky, ve kterých je skryta hluboká lidská moudrost, nám „vyprávějí o cestě člověka za osvobozením z
vlastních zhoubných zapletení“(s.10). V psychoterapii lze použít původní lidové pohádky k navození a pochopení hlubších konfliktů a pokusit se v analogii s
pohádkou nalézt jejich řešení. Je však nutné naučit se chápat a rozumět symbolům, které tato řešení v pohádkách skrývají. Naše nevědomí, podobně jako sny,
k nám hovoří řečí obrazů. Pokud „vidíme, že v pohádce vše logicky navazuje a souvisí, pak jsme pohádce porozuměli“ (s.19), bez ohledu na formu vnějšího
rámce příběhu.
Autor publikace se jako terapeut na klinice léčby závislostí pravidelně setkává se symptomy a krizemi, které jsou pro tuto problematiku charakteristické.
Souvisí s hledáním a nalézáním štěstí nejen nemocných, ale kohokoli z nás. Kniha byla proto napsána „pro všechny, kdo hledají niterné štěstí“(s.11). Je
napsaná tak, aby její obsah byl srozumitelný všem - mohli bychom říci „laické veřejností“. Avšak podstatné informace zde nalezne i odborník – kniha
obsahuje kazuistiky i výklady, které jsou cenné právě tím, že jsou výsledkem mnohaletých osobních zkušeností autora. Jako příklad může sloužit
např.podrobně zpracovaná část o rozmazlování, která obsahuje jednoduchý, ale praktický diagnostický test s uvedením rozmanitých charakteristik
rozmazlenosti.
Kniha je organicky členěná do 5ti oddílů, dále obsahuje Předmluvu, Přílohu a Bibliografii.
V prvé části „Dítě štěstěny a král aneb jak přicházíme o štěstí“ se autor zabývá identifikací postav pohádky se skutečnými vnitřními „postavami“ lidské
psychiky.
Ve druhé části „Na cestě do pekla aneb tři zkoušky“ rozebírá objekty, které symbolizují vytěsněné obsahy (prabába), vnitřní instancí (ďábel). Bloky nálady
a našich popudů zodpovědných za fobie, strachy a úzkosti symbolizuje v pohádce myš a žába, naše závislosti symbolizuje převozník.
Třetí část „Cesta zpátky aneb uvolnění blokád“ pojednává o hledání symbolické myši a její likvidaci. V části Hledání žáby pak autor podrobně rozebírá bloky
vzniklé v souvislosti s rodinným klimatem (včetně instruktivních schemat) a interakcí mezi jednotlivými prvky množiny otec – matka – dítě. Definuje
podmínky zdravého duševníhovývoje dítěte, ale poukazuje i na relativně častý případ, kdy dítě je vtaženo do některé z rolí partnerské náhražky, tedy
emocionálního vydírání. Autor uvádí jednotlivé varianty tohoto patologického vztahu, který u rodičů, ale hlavně u dítěte způsobuje destruktivní,
emocionálně velmi bolestivé stavy závislosti. V této části je podrobně, avšak velmi srozumitelně rozpracovaná již vzpomínaná problematika rozmazlování. S
touto částí by se měli jak rodiče tak děti neustále připomínat a přemýslet o ní. Je totiž smutnou skutečností, že dítě takto dostává v dobré víře od
„pomáhajících“ rodičů celoživotní destruktivní zátěž.
Autor se zde též dotýká potřeby dokázat si prožít svůj smutek. Žába se totiž rodí z pocitu zranění vlastní hodnoty. Potřeby oboustranně pochopit, že
ublížení, které nastalo, se již nedá vrátit. Že jediná cesta jak se smířit sám sebou je cesta odpuštění rodičům. Příjmout, že cesta změnit rodiče je
aproiri odsouzená k nezdaru. V této kapitole, nazvané „Smíření s rodiči“ je problematika rozebrána z více pohledů a definuje základní teorém, že odpustit
může pouze ten, kdo porozuměl svému dramatu a našel řešení ve své vlastní nezávislosti. Škoda, že zde autor nenaznačuje některé moderní metody, které by
mohly člověku pomoci alespoň správným nasměrováním.
Čtvrtá část „ Žába v každodenním životě“ se dotýká závažných otázek jako je problém autodestruktivního negativního pohledu – „proroctví“, kdy si ani
nevšimneme, že jde o bludný psychický kruh s fatálními následky. Dotýká se podrobně i otázky smyslu života, kterou označuje jako nejdůležitější otázku
vůbec. Její řešení vidí ve skutečnosti, že „silné vnitřní obrazy mají vždy tendenci stát se skutečností“, a že je možné s těmito vizemi tvůrčím způsobem
nakládat.
Autor se v oddíle „Zacházení s utrpením“ zabývá jeho významem v životě člověka. Skutečností, že tím, že se snažíme utrpení vyhnout, se jej vlastně tohoto
utrpení držíme. Uvádí zde i účinné cvičení, které může člověku pomoci při překonání pocitů psychické bolesti a utrpení. Navazující část „O zacházení se
smrtí“ tento oddíl pak vhodně doplňuje. Z další kapitoly „Láska k sobě“ uvádím dva výstižné citáty, které samy o sobě o této problematice hovoří: „ Hlubší
smysl života spočívá v tom, aby sílila naše schopnost milovat“ a „Láska je to jediné co přibývá, když tím plýtváme“ (s.138,139).
Pátá část „Jakou odpověď dávají mystikové“ poukazuje na možnosti transcedovat – tj. překračovat své vnitřní hranice metodami jako je meditace, jóga, pozice
vnitřního svědka. Je škoda, že autor zde nešel hlouběji a čtenáře podrobněji nenasměroval na filozofickou podstatu uvedeného cvičení, které ve formě, jak
je zde uvedené, může k výsledkům vést jen obtížně.
Příloha obsahuje praktické poznámky k jednotlivým typům poruch jako je úzkostná či depresivní porucha. Je zde i popis vzniku emocí a inteligentní způsob
zacházení s nimi.
Oddíl „Bibliografie“ by bylo lépe nazvat seznamem literatury. I když autor evidentně zná i netradiční pojetí některých problémů – viz např.část „Jakou
odpověď dávají mystikové“, v tomto seznamu literatury uvádí pouze jedinou publikaci Dalai Lamy. Přístupná literatura zabývající se mentálními praktikami
jógy atp. zde není uvedena vůbec. Věřím však, že vydavatel jistě tento seznam doplní publikacemi u nás dostupnými, jako je např. Cesta uskutečnění (Asparša
jóga) EduardaTomáše atp.
Celá publikace je napsána se snahou prakticky pomoci nemocným, ale i zdravým lidem s navázánim dialogu se svou duší. Pomoci při řešení potíží, které nám
symbolizuje myš, žába i náš vnitřní převozník. Obsahuje mnoho praktických postřehů, rad, cvičení, či vysvětlení našich vnitřních problémů, kdy často
„pouhá“ změna postoje vede k výrazným uzdravujícím změnám. Je proto možné ji doporučit jak „laické“, tak odborné veřejnosti. Nejen pro přínosný obsah, ale
i pro inspirativní naznačení přístupu k člověku, dalo by se říci „alternativními“, ale účinnými metodami, ke kterým autora zajisté vedla dlouhodobá snaha
prakticky pomoci svým klientům.
Olomouc 22.2.2015
Mgr.Mario Renotiére
Recenze zpracována pro nakladatelství Portál