V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Vždy se pojí k tomu, co je v dané společnosti důležité. Co diagnóza naší doby, tedy 21. století? Dost pravděpodobně půjde o hraniční poruchu osobnosti (HPO/BPD). Jak tato nemoc souvisí s dnešní honbou za svobodou, slastí a úspěchem?

Ve svém úvodním slově De Wachter uvádí kritéria pro diagnózu Hraniční porucha osobnosti, jak je popsáno v DMS-V? (americký manuál psychiatrických poruch). Autor každé kritérium také podrobně vysvětluje. Zmiňuje se také o tom, proč pravděpodobně dochází k HPO a proč společnost označuje tyto jedince za ,,hraniční“. Mohlo by to být způsobeno tlakem vyvolávaným různými sociálními konstrukcemi? I když za poslední desetiletí došlo k mnoha pozitivním změnám, není pochyb o tom, že jako společnost příliš nemyslíme na podstatu věcí. To je jedna z hlavních myšlenek, kterou jsem si z této knihy odnesla - že prostředí může hrát obrovskou roli v tom, jak se cítíme jako jednotlivci, a že žijeme v době, kdy jsou pocity jako strach z opuštění, sebevražedné myšlenky, osamělost a stres posilovány.

Vliv médií na naše životy k tomu také přispívá. Všechno musí být ihned. Odpověď a potvrzení musíme dostat teď hned a to na všechno. Když se to nestane, panuje nejistota.

Společnost, více mládež a senioři, je také pohřbena pod reklamou. Jak by měl vypadat ideální muž/ žena/x, ideální rodina? Kam chtějí směřovat sami? Jaké jsou jejich vlastní osobní normy a hodnoty? A co se stane při nadbytku možností?

Rodiče své děti zaplavují různými koníčky, aby mohly rozvíjet různé dovednosti. Tolik volby, tolik očekávání a iluze, že každý to může dokázat. Už není žádných zábran. Není to právě zde, kde se projevují poruchy identity? Jak je mládež odolná? Učíme je dostatečně zvládat nedostatky, omezení, selhání?

Lidé očekávají individuální psychické trasy, které jsou také časově omezené, protože roční hospitalizace je pro mnohé příliš dlouhá. Ale co je rok ve srovnání s celým životem? Zdá se, jako by si lidé neuvědomovali, že osobní uzdravování a zpracování jsou obvykle ce loživotní proces.

Osobně si myslím, že kniha není snadno čtivá. Je velice komplexní, v některých tématech více filozofická a opravdu abstraktní. I tak si ale myslím, že obsahuje neskutečně moc sociálních témat, která rezonují společností. Místy text na mě možná trošku působilo, že jsme vlastně neskutečně zkažená společnost a nemáme šanci na nápravu, ale to nebylo dle mého názoru poselstvím knihy. Je třeba poukazovat na chyby, na to jak jako společnost rychle rosteme a naše priority se mění.

Velice zajímavé čtení, které stojí za zkoušku.

Dirk de Wachter, renomovaný psychiatričtí autor, ve svém díle "Hraniční doba - Konec normálních časů?" podává kritický pohled na současnou společnost skrze hledisko hraniční poruchy osobnosti. Autor pečlivě analyzuje diagnostická kritéria této psychické poruchy a reflektuje nad tím, jak se projevuje nejen u pacientů s touto diagnózou, ale i v širším kontextu běžných jedinců ve společnosti.

De Wachter nevyhýbá se otázkám týkajícím se nestabilních vztahů, narušené identity, impulzivity, ztráty smyslu a pocity prázdnoty, a ukazuje, jak tyto faktory odrážejí moderní honbu za svobodou, slastí a úspěchem. Kniha tak funguje jako diagnostický průvodce, kde autor nabízí čtenářům hluboké zamyšlení nad tím, jaké psychické výzvy přináší současná doba.

V závěrech knihy De Wachter nepropadá beznaději, ale naopak naznačuje perspektivu a naději. Autoři zdůrazňuje možnosti nalezení útěchy v umění, hledání smyslu života, a především v kvalitních mezilidských vztazích. Tato pozitivní závěrečná část dodává knize rozměr praktických návodů pro osobní a duševní rozvoj.

"Hraniční doba - Konec normálních časů?" se v Belgii a Nizozemsku stala bestsellerem, což svědčí nejen o autorově odborném přístupu, ale také o jeho schopnosti komunikovat komplexní myšlenky s širokou veřejností. Celkově je kniha považována za významný příspěvek k diskuzi o duševním zdraví a jeho vztahu k aktuálním společenským trendům.

Pro každou dobu je charakteristická nějaká populární diagnóza. Bezesporu to souvisí se vztahem k tomu, co je ve společnosti důležité. Psychiatrickou diagnózou této doby je hraniční porucha osobnosti.

U každého diagnostického vodítka této nemoci se najdou příznaky, které jsou typické nejen pro lidi trpící touto nemocí, ale i pro typické jedince naší společnosti. Patří mezi ně například nestabilní vztahy, narušená identita, impulzivita, ztráta smyslu a prázdnota. S touto diagnózou souvisí i dnešní nekonečná honba za svobodou, slastí a úspěchem. Zdá se, že normální časy skončily, avšak naděje, ta je tady pořád…

O autorovi

Kniha Hraniční doba – Konec normálních časů, kterou v českém překladu vydalo Nakladatelství Portál, se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem. Jejím autorem je Dirk de Wachter, belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě v Lovani. Specializuje se zejména na systemickou a rodinnou terapii a v tomto oboru působí také jako školitel a supervizor. V Portálu vyšla i jeho kniha Umění být nešťastný.

Znepokojivé a náročné čtení

Tato kniha se opravdu nečte snadno. Autor negativně hodnotí všechny společenské trendy a přirovnává je k příznakům hraniční poruchy osobnosti. Některá připodobnění jsou trefná, další zas nedávají moc smyslu, avšak celkově je tento znepokojivý text plný pesimismu. Jako by úplně všechno na světě bylo špatné. Jistě, nežijeme v ideální době, ale upřímně, která doba byla ideální? Odpověď zní: žádná. Každá generace čelila určitým specifickým problémům, které na ni měly negativní dopad, a ani ta současná není výjimkou. Tak proč vše vidět tak černě?

Trochu naděje na závěr

I navzdory pesimistickému podání však v knize najdete spoustu podnětů k zamyšlení, které vás mohou inspirovat ke změně v oblastech, s nimiž ve vašem životě nejste spokojeni. Tečkou za analýzou současného světa a jeho připodobňováním k hraniční poruše osobnosti je kapitola o naději, v níž se konečně dočkáte i špetky opatrného optimismu.

Celkově se ale jedná o komplikovanou a rozporuplnou knihu, která vás vyzve ke konfrontaci s jejím autorem a přinutí vás přehodnotit vaše postoje ke světu. Část z nich změníte, v dalších se zas utvrdíte a o jiných zjistíte, že jste nad nimi nikdy nepřemýšleli. Vedlejším, avšak důležitým efektem této konfrontace je pak fakt, že lépe poznáte, kdo vlastně jste a jaké hodnoty vyznáváte.