Dirk de Wachter, renomovaný psychiatričtí autor, ve svém díle "Hraniční doba - Konec normálních časů?" podává kritický pohled na současnou společnost skrze hledisko hraniční poruchy osobnosti. Autor pečlivě analyzuje diagnostická kritéria této psychické poruchy a reflektuje nad tím, jak se projevuje nejen u pacientů s touto diagnózou, ale i v širším kontextu běžných jedinců ve společnosti.

De Wachter nevyhýbá se otázkám týkajícím se nestabilních vztahů, narušené identity, impulzivity, ztráty smyslu a pocity prázdnoty, a ukazuje, jak tyto faktory odrážejí moderní honbu za svobodou, slastí a úspěchem. Kniha tak funguje jako diagnostický průvodce, kde autor nabízí čtenářům hluboké zamyšlení nad tím, jaké psychické výzvy přináší současná doba.

V závěrech knihy De Wachter nepropadá beznaději, ale naopak naznačuje perspektivu a naději. Autoři zdůrazňuje možnosti nalezení útěchy v umění, hledání smyslu života, a především v kvalitních mezilidských vztazích. Tato pozitivní závěrečná část dodává knize rozměr praktických návodů pro osobní a duševní rozvoj.

"Hraniční doba - Konec normálních časů?" se v Belgii a Nizozemsku stala bestsellerem, což svědčí nejen o autorově odborném přístupu, ale také o jeho schopnosti komunikovat komplexní myšlenky s širokou veřejností. Celkově je kniha považována za významný příspěvek k diskuzi o duševním zdraví a jeho vztahu k aktuálním společenským trendům.

Pro každou dobu je charakteristická nějaká populární diagnóza. Bezesporu to souvisí se vztahem k tomu, co je ve společnosti důležité. Psychiatrickou diagnózou této doby je hraniční porucha osobnosti.

U každého diagnostického vodítka této nemoci se najdou příznaky, které jsou typické nejen pro lidi trpící touto nemocí, ale i pro typické jedince naší společnosti. Patří mezi ně například nestabilní vztahy, narušená identita, impulzivita, ztráta smyslu a prázdnota. S touto diagnózou souvisí i dnešní nekonečná honba za svobodou, slastí a úspěchem. Zdá se, že normální časy skončily, avšak naděje, ta je tady pořád…

O autorovi

Kniha Hraniční doba – Konec normálních časů, kterou v českém překladu vydalo Nakladatelství Portál, se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem. Jejím autorem je Dirk de Wachter, belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě v Lovani. Specializuje se zejména na systemickou a rodinnou terapii a v tomto oboru působí také jako školitel a supervizor. V Portálu vyšla i jeho kniha Umění být nešťastný.

Znepokojivé a náročné čtení

Tato kniha se opravdu nečte snadno. Autor negativně hodnotí všechny společenské trendy a přirovnává je k příznakům hraniční poruchy osobnosti. Některá připodobnění jsou trefná, další zas nedávají moc smyslu, avšak celkově je tento znepokojivý text plný pesimismu. Jako by úplně všechno na světě bylo špatné. Jistě, nežijeme v ideální době, ale upřímně, která doba byla ideální? Odpověď zní: žádná. Každá generace čelila určitým specifickým problémům, které na ni měly negativní dopad, a ani ta současná není výjimkou. Tak proč vše vidět tak černě?

Trochu naděje na závěr

I navzdory pesimistickému podání však v knize najdete spoustu podnětů k zamyšlení, které vás mohou inspirovat ke změně v oblastech, s nimiž ve vašem životě nejste spokojeni. Tečkou za analýzou současného světa a jeho připodobňováním k hraniční poruše osobnosti je kapitola o naději, v níž se konečně dočkáte i špetky opatrného optimismu.

Celkově se ale jedná o komplikovanou a rozporuplnou knihu, která vás vyzve ke konfrontaci s jejím autorem a přinutí vás přehodnotit vaše postoje ke světu. Část z nich změníte, v dalších se zas utvrdíte a o jiných zjistíte, že jste nad nimi nikdy nepřemýšleli. Vedlejším, avšak důležitým efektem této konfrontace je pak fakt, že lépe poznáte, kdo vlastně jste a jaké hodnoty vyznáváte.

V každém historickém období existuje nějaká populární diagnóza, která vyniká nad ostatními. Skoro, jako by se zdálo, že i psychiatrie podléhá módě. Proč tomu tak je? A jaká diagnóza je příznačná pro naši dobu? Jak už z názvu vyplívá, autor považuje současnost za období hraniční poruchy osobnosti a v knize se čtenář dozví, proč tomu tak je.

Psychiatrická onemocnění, jak je chápeme v dnešní době, jsou jedny z vůbec prvních popsaných nemocí již od dob starověku a antiky. Náš svět se však velmi výrazně změnil, z psychiatrie se stal uznávaný vědní obor a čím dál více se přibližujeme také destigmatizaci pacientů. V knize Hraniční doba se autor zamýšlí nad tím, co je charakteristické pro dnešní dobu a jak se tyto trendy, které k nám přicházejí ze západních zemí, promítají do diagnostiky duševních poruch. Vychází přitom z myšlenky, že diagnózy mají vztah k tomu, co se ve společnosti děje, jaké jsou její hodnoty a způsoby řešení potíží.

Autorem knihy je belgický psychiatr a psychoterapeut Prof. Dr. Dirk de Wachter, který působí v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě v Lovani. Přestože kniha v původním nizozemském vydání byla publikována už v roce 2012, opakovaně jsem se během četby zamýšlela nad tím, že trendy, které autor popisuje, jsou pro naši republiku právě teď aktuální. Lidé mnohem častěji vyhledávají psychology a terapeuty s problémy ve vztazích, s výraznými propady nálady a pro pocity odcizení a osamělosti. Běželo mi hlavou, že možná to, co považujeme za důsledek covidové pandemie a probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině, je projevem mnohem hlubších společensko-politických tahů a protitahů, které nám do života vnáší postupné přibližování se tzv. západním hodnotám.

V úvodu knihy autor pro čtenáře opakuje základní diagnostická kritéria pro hraniční poruchu osobnosti, která jsou v knize uvedena již podle aktuální DSM V. Pro připomenutí jde o snahu vyhnout se opuštění, nestabilní mezilidské vztahy, poruchu identity, impulzivitu, sebepoškozování, afektivní nestabilitu, nepřiměřený vztek, chronické pocity prázdnoty a přechodné paranoické a disociativní projevy v reakci na stres. V jednotlivých kapitolách, psaných ve filosofickém duchu, rozebírá, jak se uvedená kritéria pro diagnostiku této psychiatrické diagnózy týkají naší společnosti. Vychází přitom z četných zdrojů, nejen výzkumných, ale i literárních či zpravodajských, ocenit bych také chtěla grafické a obrázkové ilustrace, které daný problém jednoduše předkládají i těm, kteří se občas v dlouhých textech ztrácejí.

Četba této knihy pro mě byla zajímavou zkušeností plnou různých aha zážitků a pochopení toho, jak může být svoboda v určitém smyslu omezující a jak nás přehnaný tlak na seberealizaci může dovést na práh osamění, které však těžko snášíme. Autor hledá odpovědi na nelehké otázky. Do jaké míry nás charakterizují nestabilní vztahy? Může s vysokým výskytem této diagnózy souviset honba za uspokojením, svobodou a úspěchem? V některých chvílích možná až zachází do extrému, ale mně při čtení neustále vrtalo v hlavě, co když na tom něco bude. Spolu s tím narůstal také můj pocit znepokojení. Možná proto jsem se již od poloviny knihy těšila na kapitolu, kterou se autor příhodně rozhodl zařadit na konec knihy a nazval ji Naděje, kde alespoň krátce popisuje své myšlenky o tom, jak z tohoto zdánlivě začarovaného kruhu ven. Může nám pomoci umění, hledání vztahů s druhými a každodenní drobné laskavosti?

Přestože se nejedná o zrovna jednoduché čtení, ať už kvůli množství informací, filosofickému nádechu, nebo emocím, které kniha provokuje, doporučuji její přečtení všem, kteří se rádi zamýšlejí nad souvislostí psychiatrie a našeho každodenního života. Zájemci z řad odborníků si zase mohou díky knize připomenout, že ne všechno, co náš klient popisuje, musí být nutně odrazem patologie, ale možná jen přirozeným vývojem a reakcí na svět okolo nás. I po přečtení zůstává sice mnoho dojmů a otázek, ale také naděje, že každý sám za sebe můžeme přispět tomu, že minimálně pro sebe a své blízké můžeme udělat svět o něco lepším místem k životu. A možná se v takovém světě nebude tolik dařit příznakům typickým pro hraniční poruchu osobnosti. A nebo dospějeme do doby, kdy se stane módní nějaká další diagnóza.