Autorka této knihy je švýcarská psychoterapeutka, orientovaná na Jungovu analytickou psychologii a autorka velmi populárních knih v německé jazykové
oblasti často vydávaných. Je známa i u nás řadou českých překladů svých knih, které vyšly ve vyd. Portál (zde recenzovaná kniha vyšla poprvé 1998 a svědčí
o tom, že jde o zajímavé atraktivní téma). Zájem o téma nevědomí narůstá od doby, kdy se stalo i předmětem výzkumu ve velmi objektivisticky založené
kognitivní psychologii (např. vliv nevědomé kognice v procesech rozhodování) a přesáhlo tak původní rámec, který mu vytýčila klasická psychoanalýza, která,
kromě jiného, poukazovala na „setkávání se s vlastním nevědomím“ ve snech, chybných úkonech a jinde). U Junga šlo o „setkávání s nevědomím“ hlavně v
procesu individuace (postupného dosahování vnitřní jednoty protikladů), v němž byla zdůrazněna technika „aktivní imaginace“. Dosud málo prozkoumaná
psychologie imaginace je důležitým zdrojem poznávání hlubin lidské psychiky i vlastního duševního života: „Otevření světa představivosti má v rámci terapie
podstatný význam“, soudí Kastová, jejíž předmětná kniha však není určena jen psychoterapeutům, ale i laickým zájemcům o psychologii a zejména o
psychologické sebepoznávání, tedy i těm, „kdo by rádi získali lepší přístup ke světu imaginace, a v neposlední řadě i terapeutům, kteří s ní pracují“.
Obsah knihy pak tvoří čtrnáct kapitol, které postupně a srozumitelně naplňují cenné poslání této knihy: setkání s nevědomím prostřednictvím imaginace nejen
na úrovni teoretické, ale i praktického využití v psychoterapii a ve vlastním výcviku v užívání aktivní imaginace. Autorka tu podává mnoho konkrétních
příkladů z vlastní praxe, zabývá se „proudem vnitřních obrazů“ a návody k výkladu obrazotvornosti, schopností kontrolovat ji, „strategií intervence“ (jak
např. do proudu vnitřních obrazů může zasahovat „naše já, aniž by ovšem tyto procesy zastavilo“, jak lze obsah imaginace interpretovat na úrovni analytické
psychologie (poselství obrazů archetypálních postav), jedinečné téma „imaginace jako dialog s tělem“ a další. Poslední kapitola je věnována aktivní
imaginaci, jíž Jung chápal „každé zobrazení symbolu, ať již rozvedené v obrazových představách, malované jako obraz nebo zpodobené modelováním. Jako
aktivní imaginace bylo původně označováno ztvárnění symbolu v tanci“. Obsahově bohatá a ilustrativně psaná kniha je cenným příspěvkem k danému tématu s
širokou možností praktického využití.
Milan Nakonečný
Recenze zpracována pro nakladatelství Portál.