Jak být sám sebou? Umíme to vůbec? A je vůbec možné být sám sebou, pokud jsme obklopeni společností, která nás více či méně ovlivňuje? Na čem se zakládá náš pocit vlastní hodnoty? A co tvoří naší identitu? A to, co považujeme za naši identitu – je to skutečná identita nebo se jedná spíše o imitaci? Kde je hranice mezi imitací a identitou?

Verena Kast, autorka této publikace, vystudovala vedle filozofie také ještě psychologii, které se věnuje nejen coby analytička, ale také jako přednášející na Institutu C. G. Junga v Curychu. Působila rovněž také jako předsedkyně Mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Ve svém oboru se řadí ke špičkám, není se tedy čemu divit, že své zkušenosti předává lidem také v podobě knižních titulů.

To, že se Verena Kast zabývá psychoanalýzou a je jí blízký směr pana Junga, bylo patrné již při samotném čtení, stejně jako bylo poznat, že má ráda filozofii. Kniha je opředena řadou teorií a každý psycholog nebo student psychologie zbystří, jestliže uslyší jména jako Erikson či Jung a jeho personu a stín. Laická veřejnost, která nemá ani ponětí o co se jedná, získá z této publikace základní představu, což může být obohacující a může to vést k osobnímu rozvoji.

V knize se tak můžeme dočíst jaké oblasti našeho života se mohou podílet na tvorbě naší identity. Jak moc naší identitu ovlivní například naše fantazie, práce, vztahy, sexualita, kreativita atp. Pro lidi, kteří se často ptají, kým vlastně jsou, může právě tato část knihy pomoci propojit si souvislosti a poznat tak více sebe sama.

Stejně tak se zde čtenáři dozví, jak moc se na naší identitě podílí emoce, pocit vlastní hodnoty, citové vazby apod.

Tak jak má psychologie samotná několik směrů, které ovlivňují nazírání na různé psychologické jevy, je samozřejmé, že i na vlastní identitu a sebehodnocení lze nazírat různě skrze tyto směry. Autorka nám zde předkládá právě nazírání na danou problematiku očima pana Eriksona a pana Junga.

Pro laiky se může jednat o zajímavé čtení, pokud rádi čtou teorie z oblasti psychologie. Pro nás, kteří se psychologií zabýváme více do hloubky, v této knize asi příliš nových informací nenajdeme. Ovšem tím rozhodně netvrdím, že by si ji studenti či laická veřejnost neměla přečíst. Myslím, že studenti psychologie v prvním ročníku v knize najdou cenné informace, které ocení především v oblasti psychologie osobnosti, kde díky knize mohou “zaválet” při zkouškách. Získají tak alespoň lepší přehled na danou problematiku a náhled na věc z jiného úhlu pohledu, než jak jim předá jejich vyučující.

Osobně bych ocenila, kdyby autorka do své publikace vnesla ještě více příkladů a kazuistik ze své letité praxe. Domnívám se, že by to čtení příjemně oživilo a čtenář by tak dané problematice možná o trošku lépe porozuměl. Pro laiky může být kniha trošku hůře čitelná, protože s jedná přece jen mnohdy o klasickou teorii.

Přesto však mohu knihu doporučit nejen laickým psychologům, ale také všem, kteří se sami sebe ptají, kým jsou. Nejedná se o terapeutickou publikaci, která čtenáře “osvítí”, ale nabízí skvělý základ pro náhled na svou identitu. A na tomto základě se již dále dá terapeuticky stavět. Knihu však mohu doporučit i odborníkům, kteří se na poli vědecké psychologie pohybují již delší dobu a to zejména proto, že opakování je matkou moudrosti a kdo ví – třeba se tam dozví něco nového, což jim může rozšířit obzory a tím i zkvalitnit jejich práci s klienty. Ne nadarmo se říká, že každý psycholog musí mít otevřenou mysl, aby mohl celoživotně nasávat nové informace a rozvíjet se.

Kniha je strukturovaná do kapitol, z nichž každá osvětluje různé aspekty našeho vlastního já. Začíná od laického pohledu na vnímání identity, což zahrnuje okamžiky, kdy si uvědomujeme svoji existenci a odlišnost od ostatních. Autorka zkoumá tělo, vztahy, pracovní oblasti, hodnoty, fantazii, kreativitu a sexuální oblast. Následuje kapitola věnovaná emocím, které jsou prezentované jako komplexní regulační systémy lidského já. Kniha se věnuje nejen konkrétním podobám emocí (např. sebepociťování), ale také jejich vývoji a předpokladům vzniku.

V části věnované klasické teorii identity podle Erika H. Eriksona se čtenář dozví o stadiích psychosociálního vývoje a konfliktech, kterým jedinec čelí v jednotlivých obdobích. Další kapitoly, jako jsou „Pravé a falešné self“, „Persona a stín“ a „Individuační proces podle C. G. Junga“, jsou odbornější, ale autorka se snaží vyvážit teoretické koncepty praktickými příklady ze své praxe. Nejdelší kapitola, „Autobiografie: Identita v kontinuitě“, zkoumá vliv paměti na naši identitu. Autorka se zabývá tím, jak autobiografická paměť ovlivňuje naše vnímání sebe sama, až do doby, kdy se tato paměť začíná formovat mezi 3. a 4. rokem života. Kniha zakončuje téma „Cesty k dobrému pocitu vlastní identity“ a nabízí návody, jak se o svou identitu s pocitem vlastní hodnoty starat.

Osobně jsem považovala tuto knihu spíše za určenou odborníkům v oblasti psychologie nebo pro čtenáře s předchozí zkušeností s literaturou zabývající se psychologickou tematikou. Nějakou chvíli mi trvalo se do knihy ponořit, kvůli obsahu bohatým na zajímavosti. Nicméně, po přečtení mě kniha donutila hlouběji přemýšlet o vlastní identitě a o vlivu faktorů na mou osobnost. Pokud chcete lépe pochopit sebe sama, mohu vám toto dílo rozhodně doporučit.

Každá úvaha o existenci lidského jedince přináší s sebou příval obtížně zodpověditelných otázek. Mnohé z nich osvětluje spisovatelka Verena Kast ve své knize Jak být sám sebou: Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity (nakladatelství Portál, 2022).

Identitou můžeme rozumět konkrétní a ničím nezaměnitelnou podstatu lidského jedince, která se proměňuje od jeho útlého věku až po bohaté stáří. Autorka detailně analyzuje nejen vnitřní, ale zejména vnější, vztahové a sociální vlivy působící na postupné utváření našeho bytí. Na identitu a pocit vlastní hodnoty trvale působí zejména prostředí, v němž se odvíjí náš životní příběh. Významnou část své knihy věnuje spisovatelka poznání klasické teorie identity podle E. H. Eriksona a C. G. Junga. Cituje řadu zahraničních autorů, kteří se podpůrně vyjadřují ke společnému tématu.

Před čtenářem tak vystupuje přehledná mozaika náročného, nikdy neukončeného procesu tvorby vlastního já. Autorka nás názorně zbavuje strachu o blízkou budoucnost, pokud si včas uvědomíme a posílíme své jedinečné osobní hodnoty. Pomáhá nám zvládat málo naplněný život poznamenaný nečekanými či nechtěnými změnami, a to s pomocí snů, fantazie nebo pravdivého životopisu. Provází nás cestou směřující k dobrému pocitu z toho, jací jsme a ještě můžeme být.

Kniha Jak být sám sebou se řadí k těm publikacím, které vnímavému čtenáři nabízejí podnětná poznání o sobě samém a užitečný pocit z vlastního sebepřijetí. Nepřináší jednoduchý návod, jak lépe a snadněji žít, ale pomáhá zvládat umění plnohodnotně porozumět své jedinečné osobnosti.