Lidské bytosti jsou fascinující stvoření. Každé z nich skýtá svůj vlastní malý vesmír, který je stvořen k dokonalému fungování. Co když se to ale někde pokazí a začne nám to drhnout? Naše orientace je pak často jenom na rozum, hlavu, myšlenky, tak si představujeme i terapii. Jenže to, skrze co prožíváme svět, je tělo, hlava nám to pak až přechroustá. Proto je více než podstatné, aby součástí terapie byly i somatické praxe.

Pokud čekáte nějakou ryze odbornou knihu, které nebude laik, nebo pokročilý terapeutický mazák rozumět, nemusíte se toho obávat. Publikace je sice v první řadě vytvořená pro tuto profesi, ale velmi dobře poslouží i pedagogům, nebo prostě lidem, co je téma zajímá a chtějí si zpestřit paletu strategií o tyto důležité techniky.

Lidské tělo není nástrojem, který se má používat, nýbrž oblastí bytí: prostorem, který můžeme prožívat, zkoumat, obohacovat a tím i kultivovat.

Toto obsáhlé dílo se dělí na čtyři oddíly a nabídne pokyny pro terapeuta i cvičení a pracovní listy pro klienty.

První se týká přiblížení otázky, co je soma, jak vnímáme tělo při terapeutické práci a proč ho do sezení zapojovat. Nechybí ani kapitola, na co si dávat pozor a pokyny k bezpečnému provádění tak, aby byly techniky správně cílené a klient si připadal komfortně.

Druhý oddíl popisuje nástroje terapeuta. Začíná tím, že vede k vlastnímu vnímavému přístupu, zdrojování, přítomné pozornosti a vlastní práci s tělem tak, aby jeho následné vedení bylo co nejúčinnější. Zmíněny jsou i známky vyhoření.

Následně je prostor věnován otevřené a zvídavé, nebo zaměřené pozornosti, stejně jako přecházení mezi nimi. Dozvíte se, jak podpořit somatický proces, například empatickým přístupem, správně zvolenými otázkami, správnému navedení do těla a naslouchání jeho signálům. Stopování jemných nuancí v chování zase pomůže správně vyhodnotit zkušenost a poselství mluvčího a zasadit do širšího terapeutického kontextu.

Třetí oddíl pojednává o začlenění somatických nástrojů do praxe, a to pomocí mindfulness neboli všímavosti, bytí v přítomném okamžiku. Dalšími prostředky jsou sblížení se s tělem, odpočinek, nebo meditace v chůzi. V oblasti sebeuvědomění jsou tu nadnesena témata jako povědomí o těle, identifikace prožitků, či somatická přesvědčení o sobě (a že někdy mohou být skutečně nepřesná či zavádějící, což se dá naštěstí přeučit). Pohybové intervence a nastavení fyzických hranic zase přispějí ke zklidnění a pocitu bezpečí.

Možná vás zaujme kapitola o držení těla, gestech a neverbální komunikaci, které také mají co dělat s čtením podnětů a vnitřní stabilitou. Emoce a emoční seberegulace jsou naopak naprosto očekávané a při spojení s prací s tělem zcela zásadní. K tomuto tělesnému prožívání pomůžou i dechové techniky, práce s hlasem, zvukem a bezpečným dotykem.

Poslední oddíl hovoří o somatických nástrojích pro stres a trauma, jako je stopování vlastního nervového systému, použití pohybu, nazývání prožitků tím pravým jménem a hlavně několik způsobů, jak se zazdrojovat. Pojedná rovněž o zábranách v podobě studu a jeho rozpouštění.

Celá kniha hovoří laskavě, návodně, pochopitelně a v souvislostech. Moc fandím tomu, aby se podobná témata dostávala nejen do povědomí odborníků, ale i široké veřejnosti. Chápání vlastního těla, prožívání a jednoduchých způsobů, jak si ulevit, může činit obrovský rozdíl v kvalitě života.

Hodnocení: 90%

Kniha "Práce s tělem v psychoterapii" je podle mě velmi povedená a praktická publikace pro všechny, kdo se zajímají o propojení psychiky a těla. Oceňuji hlavně to, že nejde jen o teoretické povídání o traumatu a stresu, ale o konkrétní cvičení a postupy, které se dají opravdu využít v praxi. Autorka ukazuje, že tělo není při psychoterapii jen „doplněk“, ale důležitá součást celého procesu uzdravování.

Kniha je přehledně uspořádaná a jednotlivé techniky jsou popsané srozumitelně. Líbí se mi, že cvičení nepůsobí násilně ani složitě — naopak jsou jemná, citlivá a dobře použitelná v různých situacích. Mohou pomoci při uzemnění, práci s dechem, vnímání hranic, napětí v těle nebo při hledání většího pocitu bezpečí. Právě to mi na knize přijde nejcennější: nabízí konkrétní nástroje, ale zároveň respektuje, že práce s traumatem vyžaduje opatrnost a citlivý přístup.

Publikace bude určitě užitečná pro terapeuty, kouče a další pomáhající profese, kteří chtějí do své práce zařadit somatické techniky. Zároveň si ale myslím, že může být přínosná i pro lidi, kteří se o práci s tělem zajímají kvůli sobě. Text je napsaný tak, že se v něm dá dobře orientovat, a člověk se k jednotlivým cvičením může opakovaně vracet podle potřeby.

Za mě je to velmi dobrá kniha, která připomíná, že stres a trauma se neodehrávají jen v hlavě, ale často se ukládají i v těle. A právě proto dává smysl zapojit tělo do procesu hojení. Doporučila bych ji každému, kdo hledá praktickou, srozumitelnou a citlivě zpracovanou knihu k tématu somatické psychoterapie.

Práce s tělem v psychoterapii mě dlouhodobě zajímá. Hledám cesty, jak do terapie přirozeně vnášet tělo, dech, všímavost a hlubší propojení s celou bytostí.

Často k tomu přistupuju skrze jednoduché mindfulness techniky nebo práci s dechem. Tahle knížka mi proto přišla do ruky zrovna, když jsem chtěla rozšířit svůj repertoár.

Obsahuje 125 cvičení, která se dají využít napříč terapeutickými směry. Některá slouží terapeutům pro lepší ukotvení nebo napojení na sebe sama, většina je ale určená pro práci s klienty. Kromě samotných návodů obsahuje i spoustu propracovaných pracovních listů a seznamů, které se dají rovnou okopírovat a použít.

Některé techniky jsou známější, jiné inovativní. Některé jsou velmi, u jiných si zatím nedokážu představit, že bych je v terapii využila (na experimenty někdy potřebuju nastřádat odvahu) — třeba cvičení „pytel mokrého písku“, kdy se klient převaluje po podlaze jako pytel mokrého písku – tak nevím, šel by do toho někdo?

Moc užitečné mi přijdou techniky zaměřené na prožití a identifikaci vlastních hranic, stopování tělesných vjemů, propojování s odpojenými částmi těla nebo různé vizualizace - třeba „představte si, že běžíte rychleji než tygr“ nebo „plavba po středové linii “.

Také oceňuju, že knížka pomáhá terapeutům vést klienta k většímu tělesnému uvědomění, bezpečí a postupnému zpracování stresu nebo traumatické zkušenosti. U těchto cvičení je podle mě hodně důležité tempo, načasování, souhlas klienta a schopnost terapeuta vnímat, kdy práce s tělem pomáhá a kdy už může být příliš – což se knížka také snaží předat.

Celkově je to opravdu praktická, a inspirací našlapaná publikace – tak jak to mám ráda. Prostě taková, kterou je dobré mít v terapeutovně neustále po ruce.

#psychoterapie #pracestelem #mindfulness #nakladatelstviportal #dusevnizdravi