Kniha Violet Oaklander vytváří mozaiku tvořivých technik, které mohou být použity v terapeutickém procesu v práci s dětmi, ale i s dospívajícími a vlastně i dospělými. Autorka vychází ze své mnohaleté praxe speciální pedagožky, matky, psycholožky, psychoterapeutky a lektorky. Její optikou je tvořivost gestalt přístupu, jak sám nadpis vypovídá.
Kniha je členěna do 12 kapitol, přičemž prvních osm - Fantazie, Malování a fantazie, Můj způsob práce, Ruční výtvory a práce, Vyprávění příběhů, poezie a loutky, Smyslová zkušenost, Dramatizace a Terapie hrou popisují velké množství námětů a technik pro práci s dětmi. Z celkové délky 360 stran je technikám věnována více než polovina knihy. V kapitole terapeutický proces se autorka věnuje dynamice mezi dítětem a rodičem a důležité roli rodiče v terapii s dítětem. Stejně tak nezapomíná na autonomii dítěte a respekt k němu. Dává příklady prvního sezení a způsoby navázání vztahu s dítětem. Věnuje se odporu v terapii a jejímu ukončování. Prostor je také věnován specifickým obtížím dětí, kvůli kterým terapii vyhledávají, mezi nimi najdete například hněv, traumatické zážitky, tělesné symptomy, osamělost, autismus či pocit viny. V kapitole Další úvahy, okolnosti a postřehy přináší své podněty k práci se skupinou, specifikům jednotlivých věkových skupin od malých dětí, přes dospělé až po práci s celou rodinou. Poslední kapitolu tvoří vhled do života autorky a zamyšlení se nad svým dětstvím i inspirace dětmi, kterými se v životě potkala.
Publikace Violet Oaklander je cenným příspěvkem mezi psychoterapeutické knihy s dětskou populací. Za největší přínos považuji množství praktických příkladů s odkazy na mnohé publikace pro další inspiraci. Zde je třeba vyzdvihnout i snahu nakladatelství odkazovat na publikace přeložené do češtiny, kde to bylo možné. Ve své práci s dětmi často mísím různé techniky dle individuality, přání, nálady či schopností dítěte. Stejně tak se i v knize prolínají všechny kreativní metody práce od malování, přes práci s tělem, verbalizaci po závěrečnou dramatizaci. Autorka tak vytváří barevnou přehlídku fantazie a vybízí k tvoření. Kreativní naladění knihy a důraz na jedinečnost každého dítěte najdeme například v této pasáži: „Je třeba mít na mysli, že každé dítě je jiné a jedinečné. Dobrý terapeut následuje dítě a jeho proces, bez ohledu na použitou techniku. Experiment nebo technika jsou pouhými katalyzátory. Průběh sezení je vždy jedinečný, dopředu nepředvídatelný. Jeden nápad vede k dalšímu, a neustále vznikají nové techniky pro tvořivé vyjádření: proces tvoření nemá konce.“ (str. 218). Autorka příklady ze své práce popisuje citlivě a autenticky vnáší svou terapeutickou zkušenost včetně reflexe své práce a zamyšlení, že by v dané situaci dnes udělala něco jinak. Citlivý přístup je také patrný z důrazu začít v místě, kde se děti nachází. „Začínám s dítětem tam, kde zrovna je, a snažím se zaměřit naši spolupráci na konkrétní problém, který mi byl předložen nebo který se objevil.“ (str. 248)
Jako tanečně pohybová terapeutka jsem ocenila zejména kapitolu Smyslová zkušenost. Oceňuji v ní vyzdvižení důležitosti smyslového vnímání a kontaktu se svým tělem. Dále vnímám jako podstatné propojení pocitů a tělesných vjemů. Děti mohou často smysly cítit prožitky v těle, ale neumí najít slova pro popis či vůbec vyjádření dané emoce. Violet nezapomíná ani na pohyb samotný a práci s dechem. Svou praktičností mi tato kniha připomíná publikaci tanečně pohybové psychoterapeutky Helen Payne Kreativní tanec a pohyb (Portal, 2011). Kniha Helen Payne je plná technik pro práci s dětmi i dospělými použitelné nejen v psychoterapii, ale například i ve škole nebo v sociální sféře.
Mám snad jedinou výtku k této knize, a to je název kapitoly Poruchy chování. V ní autorka mísí poruchy chování jako například hyperaktivita a potíže dětí, kvůli kterým na terapii přicházejí, typu strach a osamělost.
Tato kniha je cenným obohacením literatury o psychoterapeutické práci s dětmi. Přestože byla kniha poprvé publikovaná v roce 1978 na severoamerickém kontinentu, je i dnes velice aktuální a zapadá do českého kontextu. Zejména praktičnost knihy ocení jak zkušení odborníci, tak i začínající terapeuti, učitelé ale i rodiče dětí. Oceňuji zejména citlivý přístup, pochopení pro děti a zvídavost autorky objevovat s dětmi společnou řeč. Citlivý a respektující tón knihy je uzavřen slovy: „Ony (děti) od narození vědí, jak milovat a žít naplno, jak si užívat života, jak pracovat, být silný a plný energie. Jediné, co děti – i děti v nás – potřebují, aby to všechno mohly dělat, je prostor.“ (str. 350) A já nemůžu nic jiného, než souhlasit.
autor recenze: MA et Mgr. Martina Vávrová, tanečně pohybová terapeutka
předsedkyně Asociace tanečně pohybové terapie ČR (Tanter) www.tanter.cz