Carl R. Rogers (1902–1987) byl americký psycholog a psychoterapeut. Vystudoval teologii, pedagogiku a psychologii, pracoval nejprve dvanáct let jako poradenský psycholog s delikventními a týranými dětmi. Později působil jako profesor psychologie na univerzitách v Ohiu, Chicagu a Wisconsinu. Spolu s Abrahamem Maslowem patří mezi nejvýznamnější představitele humanistické psychologie. Je znám jako zakladatel psychoterapeutického přístupu zaměřeného na člověka, který za důležitější než terapeutické techniky či konkrétní teorii pokládá vztah mezi terapeutem a klientem. Aby terapeut působil léčivě, má být podle Rogerse autentický a nepodmíněně přijímat to, jaký klient je. Rogers věří, že v důsledku toho klient sám sebe dokáže přijmout, a tím paradoxně získá odvahu ke změně. Navzdory důrazu na hodnoty byl Rogers jedním z prvních, kdo prosazoval exaktní výzkum psychoterapie. Mezi jeho knihy, které vyšly v češtině, patří Být sám sebou (2015) a Teorie terapie a osobnosti (2020).

„Dobrý život je proces, ne stav bytí. Je to směr, ne cíl.“