Věděli jste, co všechno se může odehrávat ve Vašem mozku? A chcete to vlastně vůbec vědět? Jedna z nejprodávanějších knih neurologa Olivera Sackse není snadným čtením. Zaujme ale všechny, kteří rádi brouzdají hlubinami mozku.

Kniha je souborem klinických povídek, které jsou ale psané člověkem s notnou dávkou empatie a lásky nejen ke své práci, ale i ke svým pacientům. Oliver Sacks je nejen zručný lékař, ale i spisovatel a umí čtenáři přiblížit kuriózní případy se sobě vlastní laskavostí. Kniha, která vyšla poprvé v roce 1985, ukazuje na svou dobu neobvyklé postupy lékaře neurologa. Jak jinak byste také přistupovali u případů, kterých na světe mnoho nenajdete? Sacks pracuje pokorně a snaží se vidět osobnosti tam, kde to jiní už dávno vzdali. Nezjednodušuje své pacienty na pouhou diagnózu nebo problém, vidí je jako celek, snaží se najít smysl v jejich jednání, chování a činech.

Kniha je rozdělena do čtyř částí, ve kterých autor slučuje podobné typy problémů. Ať už jde o případ ženy, která přestala ovládat vlastní tělo, muže, který najednou získal superčich či o dvojčata, která neuměla počítat, ale vyjmenovala všechna prvočísla až po ta dvanáctimístná, autorovi se vždy pořadí čtenáře vtáhnout do řešení případu a ukázat mu, že za všemi těmito odchylkami jsou pořád lidé jako my. Co jiného také dopřát lidem, kteří jsou tak odlišní a jejichž vnitřní svět nejsme schopni plně pochopit?

Text knihy je sice psán pro veřejnost, ale obsahuje spoustu odborných termínů i odkazů na další publikace, laickému oku tedy může kniha připadat místy těžkopádná a náročná na čtení. Svým obsahem ale bude stejně spíše lákat zapálené laiky a studenty nebo pracovníky v oblasti psychologie a neurověd. Osloví ale každého, kdo chce potrápit svoje mozkové závity čtením o mysli jiných. Úspěch knihy ostatně potvrzuje i fakt, že byla zhudebněna do podoby opery. Co si o tom myslet, nechám na Vás.

„Všichni máme své vlastní, charakteristické mentální světy, své vlastní vnitřní cesty a krajiny,“ píše autora na straně 138. Tato kniha Vám pomůže nahlédnout do těch cizích. Tak šťastnou cestu!

Kniha „Muž, který si pletl manželku s kloboukem“ je nezaměnitelnou perličkou v oblasti literatury zabývající se neurologií a lidskou psychikou. Tato kniha není jenom pouhým sborníkem klinických případů; je to dobrodružství do nitra lidské mysli, s ohromným smyslem pro pochopení a empatii.

Každá kapitola knihy přináší novou a fascinující podívanou na to, jak neurologické poruchy mohou ovlivnit a změnit vnímání světa. Sacks vypráví příběhy pacientů, kteří zažívají podivuhodné transformace svého vědomí a identity kvůli různým neurologickým stavům. Tyto příběhy jsou naprosto kouzelné, ale zároveň také působí jako zrcadlo, které nám odráží vlastní lidskou podstatu a zranitelnost.

Autorova schopnost přiblížit čtenáři složité neurologické koncepty srozumitelným a zábavným způsobem je naprosto ohromující. Jeho styl psaní je jasný, přístupný a dojímavý, což činí tento text vhodným jak pro odborníky, tak i pro laickou veřejnost.

Tato kniha není jenom poučná, ale také nesmírně inspirativní. Nabízí nám možnost pohlédnout do nitra samotného života a uvědomit si jeho křehkost i krásu.

„Muž, který si pletl manželku s kloboukem“ je bezesporu jedním z těch důležitých literárních děl, které by mělo mít místo na knihovních policích všech.

em

Oliver Sacks patřil mezi nejznámější neuropsychology. Proslavil se knihami, v nichž čtenářům představuje nejzajímavější případy z praxe. Mnoha vydání se dočkala také publikace Muž, který se pletl manželku s kloboukem, kterou aktuálně vydalo nakladatelství Portál.

Knížka se skládá ze čtyř tématických okruhů (Ztráty, Přebujelosti, Cesty a Svět prosťáčků), do nichž autor napasoval jednotlivé povídky podle daného tématu.

Úvodní příběh Muž, který si pletl manželku s kloboukem dal název celému souboru. Seznamujeme se s klientem, který nepoznává nic ze svého okolí, ať už je to člověk nebo věc, chybí mu totiž taková „drobnost“ – vidět celek.

Dojemnou povídkou jsou Ruce, v nichž šedesátiletá žena trpící od narození spastickou paralýzou (ochrnutí, slepota) objevila těžiště ve svých rukou a na sklonku života se stala úspěšnou sochařkou.

Příběh Rebeka představuje devatenáctiletou dívku, která věkem stála na prahu dospělosti, ale chovala se jako dítě – neuměla odemknout dveře, ztrácela se, pletla si strany, oblečení si oblékala naruby, celkově působila neohrabaně a jako pohybově nevyvinutá. Její neduhy rázem zmizely, když tančila – klíčem k její duši byla hudba.

Nejedná se o typické povídky, spíš se jedná o povídání o zajímavých lidech s ještě zajímavějšími a mnohdy fascinujícími diagnózami, které se projevují neotřelými příznaky. Oliver Sacks je pojal jako populárně naučné, pod každou je vysvětlující postskriptum. Příběhy napsal s velkým pochopením pro pacienty a jejich nemoci, nechybí lidský přístup a empatie. Někteří hrdinové dojímají, jiní vás přimějí k úsměvu.

Sacksovy příběhy nejsou jen takové lecjaké povídky, mají přesah a zavedou vás do fascinujícího světa neuropsychologie. Nečtou se úplně snadno, některé vás budou bavit víc, jiné míň, ale dohromady přinášejí spoustu zajímavých informací o nemocech a jejich různých projevech. Není někdy na škodu vystoupit z komfortní čtenářské zóny, začíst se do něčeho, po čem byste normálně nesáhli a rozšířit si tak obzory. Doporučuji všem, které zajímají nevšední historky z lékařského oboru.