Poeticky něžné nebo plýtvání papírem? - autor recenze: Vendi z Jihu<
http://vendi13.blogspot.com/2020/09/knihovna-p-horacek-nejkrasnejsi-misto.html
Na youtube se podobným titulkům říká, alespoň mám ten dojem, „klikbajt“.
Správně psáno clickbait – poutavý titulek, který nutí čtenáře na něj kliknout.
A jak vás jistě správně napadá: Po otevření článku, se žádná senzace rozhodně
nekoná. Tak uvidíme, jestli jsem i já dnes zvolila zavádějící upoutávku, lomeno
kachnu, či nikoli…
Každý dospělák má občas den, kdy mu hodnota IQ povážlivě, a zpravidla
doufáme, že dočasně, klesne. Za poslední tři dny jsem dokázala vzít akorát
dnešní knihu a víc ani ťuk. S podzimem přichází nejedno úskalí. Pomineme
tu mrchu na C, která nám tu řádí okolo, a vlády všech zemí tápou v tmách překvapenosti
a praktikuje se spíš metoda pokus omyl, než snaha o rozumné myšlení a nedej
bože kloudné řešení. Chřipka je rovněž silný nepřítel, stejně tak obyčejné
nachlazení. Však dobře víme, jak to muži (a někdy i ženy) mají s rýmičkou!
Potom je tu chladné počasí, málo sluníčka, brzké stmívání a s tím útočí
špatná nálada, deprese, nechuť k čemukoli. Každý bojujeme po svém. Máme
své osvědčené léky a já bych mezi ně zařadila i dětské knihy.
Coby dospělá už hodně let, však mi v létě bylo 36, mám občas
potíže vnímat dětskou knihu očima věkové kategorie, pro kterou je určena.
Cácorka s nadšením vítá jakékoli veselé ilustrace a ve svých čtyřech
letech si z textu vezme jen tolik, kolik samá uzná za vhodné. Je tedy čím
dál obtížnější nejen hodnotit, zejména slovně, ale vůbec vybírat, která kniha
za pozornost stojí… a která nikoli. Vezměte, kolik novinek se na nás valí se
všech stran.
Hlavním vodítkem se potom stává to, co je na první pohled patrné –
ilustrace. Tady jsou krásně neuhlazeně kostrbatě pestré a zvláštním způsobem
okouzlující. Nevyznám se v technice malby, ale tipuji to na hnědý papír a
voskovky a neumím popsat, co mě na nich konkrétně zaujalo, nicméně se mi
autorův styl kreslení dostal pod kůži.
Po technické stránce oceňuji, že jsou strany ze silnějšího papíru,
který se zejména menším dětem bude velice dobře a snadno obracet. Vynecháme teď
praktickou stránku věci, týkající se zejména realističnosti. Králík by ve
skutečnosti s medvědem na medu nehodoval a se sovou na jedné větvi
rozhodně neseděl, avšak buďme na chvíli dětmi a užijme si jinou část… příběh.
V dětských očích půjde o dobrodružství smutného králíčka, který
hledá, kde na světě mu bude nejlépe, protože doma na louce se tak necítí. My už
věkem starší a životem protřelejší v textu uvidíme věčnou touhu „jinde je
tráva zelenější, pojďme se tam podívat“, abychom na závěr pátrání zjistili, že
nejlépe je prostě a teď jsem to málem prokecla – schválně: Kde je podle vás
nejkrásnější místo na světě?
Autor Petr Horáček má na kontě několik dětských knih a já si myslím, že
se nesetkáváme naposledy. Ano, textu není tolik, kolik považuji za ideální,
nicméně bavíme se o knize primárně pro předškoláky a menší dítka čili popsaná
celá stránka by byla zbytečná. Naopak se dá krásně zapojit fantazie – hledat zvířátka,
pozorovat barvy, povídat si o tom, co je na obrázku a podobně. A stejně tak o
domově, touze objevovat, cestovat, poznávat a hledat. Nabízí se tedy hodně
variabilní zdroj pro nejedno odpoledne či podvečer.
Pro více informací o autorovi a jeho knihách, vás mohu nasměrovat na
jeho webové stránky, kde se můžete
podívat i na různá videa a pozorovat, jak vznikají jeho kresby – v angličtině. Setkat
se s ním můžete i na instagramu!
A k dispozici vám je i rozhovor,
který vedl Marek Eben ve svém pořadu Na plovárně s…! A mé závěrečné hodnocení?
Pět z pěti, netřeba cokoli dodávat.