Dnes dávám tip na malinkou útlou knihu, která vede k zamyšlení. Mohlo by se říci, že jsou to příběhy pro duši. Autor zde dává ale svůj osobní pohled do krátkých úvah, jež jsou inspirací k novému vjemu na situaci či k duchovnímu přemítání. Svou krátkou délkou jsou výstižné a osvěžující. Knížečku jsem měla tři měsíce u postele a obden jsem se k ní vracela. Řekla bych, že to může být skvělý mini dárek vedoucí k jinému nadhledu křesťanské spirituality.

Kniha je brožovaná, čtivá a má osumdesátosum stránek. Co třetí stránka, to barevná fotografie, zpříjemňující čtení. Většinou je jedno rozjímání na jedné dvoustraně. Přiblížím vám jeden text. Jmenuje se Srdce nejstaršího stromu. Popisuje, kde se strom nachází a že vědci zjistili, že by mohl být starý více než pět tisíc let. Pomocí letokruhů stromu lze vyčíst, které roky byly suché nebo kdy byl nejsilnější otřes. Strom je oknem do minulosti. Je to důležité svědectví o tom, jak se život přizpůsobuje změnám na planetě.

Autor pak kurzívou zakončuje svou úvahu modlitbou, kde prosí Pána, ať mu dopřeje, aby ve stáří nemluvil o nemocech, slabostech a handicapech spojených se stárnutím, ale aby rozdával naději, radost a také moudrost, které není nikdy dostatek.

Což mě takové propojení se stromem překvapilo. Ale je fakt, že příroda je někdy až neuvěřitelně fascinující a hledat v ní moudro je inspirující. Staří lidé mají sklony k negaci a stížnostem. Ale potkat dědečka, který vidí to dobré a místo aby bral energii, tak dává. To je dar. Je fajn přemýšlet tímto směrem, mě se to líbí a věřím, že nejenom mě.

Autor je salesián, kněz a autor spirituální literatury. V Portále vyšly jeho knihy Plátno z Turína, Miláček Páně či Žena ať v církvi promluví.

Hodnocení: 80%