Nilsson, Frida: Piráti z Ledového moře -
3dmamablog3dmamablog.cz/2017/04/27/pirati/Mám desetiletého syna. Jeho vztah ke čtení se v posledních třech letech změnil od stavu čtu jen z donucení do situace čtu rád – sám od sebe a vlastně pořád a všude. Stejně tak se měnil i můj vztah k jeho knížkám. Zpočátku jsem byla ráda, že čte a v rámci věkového určení jsem větší pozornost jeho knihám nevěnovala. Většinu knížek jsem četla a až do okamžiku nepříjemného překvapení nad úrovní knihy jsem výběr knihy nechávala jen na něm.
Nechali jsme se ukolébat titulem bestselleru a zakoupili první díl údajně skvělé série. Dalo mi hodně přemáhání nechat syna knihu dočíst až do konce. Rozhodla jsem se, že budu muset přece jen více řešit obsah konkrétních knížek, protože je literatura, k níž mu lásku předat chci a naopak jiná, které bych se ráda vyhla a to i přesto, že se pro mě zcela nepochopitelně dobře prodává.
S rostoucím počtem přečtených knížek se však trochu zúžil výběr a syn ve čtvrté třídě začíná být docela náročnější na samotný příběh a ze své povahy touží především po napínavých knížkách plných dobrodružství. Vybrat knížku začíná být čím dál náročnější.
Nabídku recenzního výtisku Piráti z Ledového moře od nakladatelství Portál s.r.o. jsem přijala ze dvou důvodů. Označení autorky knihy jako nové Astrid Lindgrenové mne nadchlo. A druhým důvodem byla nejen anotace, ale také titulní stránka. Po přečtení musím přiznat, že černobílé ilustrace uvnitř knihy i titulka věrně dokreslují samotný příběh. Jak znám svého syna, byla jsem si jista, že kniha má velkou šanci jej zaujmout. Nadšení syna již na 26té straně mne nepřekvapilo, nedivila jsem se jeho snaze dočíst knihu co nejdřív – měla jsem radost, že jsme vybrali správně.
Naopak mne překvapilo, že knihu jsem po přečtení prvních 16 stránek nebyla schopna odložit já. Stačilo pár kapitol a vtáhla mne do děje. Nadšení syna z knihy rozumím a i přes věkový rozdíl nemám pocit, že bychom si tam každý našli to svoje, ale víceméně jsem se shodli.
Je to dojemný příběh o sesterství, přátelství a odvaze v extrémně tvrdých podmínkách. Není však vykreslen černobíle jako příběh o dobru a zlu. Hlavní postava dívka jménem Siri přemýšlí také nad tím, jaký vliv má na člověka chování ostatních lidí k němu samému, jak nás ovlivňují naše vlastní prožitky. Co formuje osobnost lidí? Příběh rozhodně přináší témata k zamyšlení a k další diskuzi s dětmi. Doporučena je pro věk 9 až 14 let, já doporučuji i pro zdatného čtenáře od 8 let.
Kniha je především určená dětem, nechám tedy mluvit svého syna. Já jako rodič knihu bez váhání doporučuji.
>Jaká je to kniha a co se Ti na ní nejvíc líbilo?
Knížka je napínavá, líbilo se mi hlavně to dobrodružství, které prožije jedna malá holka, a koho všechno potkala.
>Jak se ti četla? Trvalo Ti to dlouho?
Přečetl jsem ji za týden, chtěl jsem totiž vědět, jak to dopadne. Stejně jako Ty, jsem si nebyl jistý, že dobře.
>Myslíš, že by se líbila i Tvé mladší sestře?
Určitě, jen musí začít číst knížky s malými písmenkami.
>Bylo něco co Tě v knížce překvapilo?
Všechno, co Siri zažila, než svou sestru zachránila.
>Co jsi při čtení musel nutně hledat na google.com?
Chtěl jsem vědět, jestli opravdu žije velrybí slípka nebo je to jen zvíře z pohádky.
>Doporučil by si tuto knihu spolužákovi, a pokud ano proč?
Ano, doporučím. Už mám připravený referát. Jeden kluk od nás ze třídy už ji četl a shodli jsme se – knížka je hodně napínavá.
>Kolik bodů na stupnici od 0 do 10 by jsi ji dal?
10 bodů, je škoda, že není pokračování.