Čtení knihy Sny a podsvětí není žádný úvod do problematiky pro začátečníky. James Hillman je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvyhraněnějších představitelů archetypové školy jungovské psychologie. Po knize jsem sáhla s představou, že si rozšířím znalosti o základy hlubinné, analytické resp. archetypové psychologie. Nutno říct, že jsem si při čtení zažila horké chvilky. Text je to vskutku hutný.

Sebe sama autor v knize popisuje jako člověka se slabostí pro radikální a pohoršlivé nové přístupy, s dětinskou zálibou dívat se císaři skrz šaty. První vydání knihy Sny a podsvětí, v originále Dream and the Underworld, vyšlo již v roce 1979. Myslím, že právě i díky schopnosti navazovat na myšlenky C. G. Junga a S. Freuda a stejně tak se od myšlenek zmíněných velikánů odvážně a radikálně odlišovat, se knize dostalo pozornosti u širokého čtenářského publika, opakovaným vydáním a rozporuplným reakcím. Zatímco jedni obsah knihy vyzdvihují jako průkopnický, jiní myšlenky autora označují jako nepřístupné, nejasné, matoucí.

“ (…) skutečná podstata každé věci má snahu se skrývat.”

Autor cituje Herakleita, když vysvětluje, proč je třeba vstupovat do temnoty věcí, abychom dospěli k jejich podstatě. Zatímco mytologie je psychologií minulosti, dnešní psychologie je podle Hillmana mytologií moderní doby. Sny patří do říše podsvětí a jeho bohů. Práce se sny pak otevírá cestu k hlubším a archaičtějším rovinám duše, která zde interaguje s mrtvými, se smrtí, s bohy a mýtickými bytostmi.

James Hillman disponoval obdivuhodným přehledem v oblasti antické filozofie a řecké mytologie. Naneštěstí pro čtenáře, který se v řecké mytologiii tolik nevyzná, to pak ubírá na srozumitelnosti a čtivosti knihy. Autor občas se zdánlivou samozřejmostí odkazoval na různé mytologické postavy, termíny, nebo antické pojmy bez vysvětlení, o co nebo o koho jde a pro laika jako já pak bylo obtížné s autorem držet krok. Opakovaně jsem zažívala pocit, jako když začnete chodit na vysoce odborný, specializovaný cyklus přednášek až v půlce semestru – chvílemi se vůbec nechytáte a jen matně tušíte, že to je tím, že Vám chybí základy z úvodních temat. Plno hlubokých a revolučních myšlenek k přístupu práce se sny mi tak dost možná jednoduše uteklo, protože jsem stěžejní sdělení zkrátka nepochopila. Osobně bych ocenila, kdyby v sekci Poznámky v závěru knihy bylo věnováno více prostoru vysvětlení daných pojmů.

Pochopila-li jsem podstatu autorových sdělení správně, sny a podsvětí přispívají k utváření duše, zároveň ale Hillman varuje od zjednodušující snahy využívání výkladu snů k nápravě každodenního života, čímž se odlišuje od obecně vžité představy, že snový materiál použijeme právě k rozkrývání a nápravě těžkostí bdělého života. Kniha sice obsahuje bezmála šedesátistránkovou kapitolu Praxe, kde jsou předkládány konkrétní symboly (jako např. černá, nemoc, vodní plochy, led, brány ad.) lákající k interpretaci, od té ovšem autor, tak trochu paradoxně, zrazuje. Abychom porozuměli cestám, jakými duše komunikuje se světem snů a podsvětí, musíme se bránit omezování jejich významu tím, že na ně aplikujeme bdělé racionální vědomí. Místo toho bychom měli, podle Hillmana, uvažovat o snech jako o dílech umění duše, které nelze jednoduše shrnout bdělým vědomím, naopak máme naše bdělé vědomí nechat přenést do snového podsvětí a nechat ho absorbovat smysl cesty prostřednictvím přímé zkušenosti.

Sny a podsvětí Jamese Hillmana pro mě byla kniha obtížná, informačně dost hutná. Předpokládám, že se k ní budu vracet opakovaně a opakovaně v ní budu nacházet nové myšlenky. Text pro mě byl natolik složitý, že si netroufám ho hodnotit, hodnocení by se mi zdálo příliš zjednodušující. Průzkumníkům oblastí duše, mýtu a hlubinné psychologie doporučuji knihu do zorného pole a upřímně by mě zajímal jejich dojem z knihy.

Pokud znáte amerického jungiánského psychologa Jamese Hillmana, pak bude tato nově vydaná kniha Sny a podsvětí z nakladatelství Portál pro vás opravdovou lahůdkou. Pokud jej neznáte, ale zajímáte se o Jungovu psychologii a sny, pak knížku rozhodně oceníte také. Co od ní čekat?

Kniha Sny a podsvětí není pro každého. Hillman je v podstatě filozof. Snová témata a náhled na sny předkládá v podobě filozofického zaujetí a z pohledu jungiánské hlubinné psychologie. Abyste knize rozuměli, je potřeba, abyste měli ponětí o tom, kdo to byl C. G. Jung, co je proces individuace, co je Stín a Jungovy archetypy, kdo byl Freud i Herakleitos, které Hillman často zmiňuje, nebo byste měli ideálně znát celou mytologii a religionistiku. Hluboký význam snové symboliky spočívá v kolektivním nevědomí a právě v této knize Hillman poukazuje i na temnější stránky člověka a veškeré podvědomé obsahy, jež se nám ve snech vynořují. A skutečně analyzuje podsvětí. Místo, kterému vládne Hádes a které hlídá trojhlavý pes Kerberos.

Nakonec zjistíte, že sny nám opravdu pomáhají zpracovávat obsahy, s nimiž se naše duše nedokáže jen tak snadno vyrovnat a které zatlačuje někam hodně hluboko na úroveň nevědomí. Hillman se v několika kapitolách věnuje různým snovým obsahům a nabízí opravdu hluboký a analytický pohled na výklad snů, vede a motivuje k hlubšímu porozumění našim snům. Pro mě výborná kniha o věcech, které patří k mým specifickým zájmům, takže její obsah mě nijak nepřekvapil, spíše mi umožnil si něco zvědomit či dokreslit, doplnit vědomosti. Přiznávám ale knize určitou složitost na pochopení pro laiky, kteří žádají popularizovaná a jednoduchá vysvětlení. Pokud mezi ně patříte, po knize raději nesahejte, neboť vám řádně zavaří mozkové závity.