Právě probíhá akce Den D: 20 % sleva z původních cen na všechny tištěné knihy.

Jak se stát dobrým psychoterapeutem

Tištěná kniha (2016)

0 % 6 recenzí

228 Kč

285 Kč −20 %, ušetříte 57 Kč

Rozebráno

Doprava od 59 Kč Možnosti dopravy Od 1 000 Kč doprava zdarma

Tištěná kniha (2016)

Počet stran
192
Vazba
Brožovaná
Rok vydání
2016
Typ produktu
Tištěná kniha
Kód
13310301
EAN
9788026211044
Nakladatelství
Portál
ISBN
978-80-262-1104-4
Obálka v tiskové kvalitě
Stáhnout obálku

O knize  

Tato odborná příručka je užitečná pro všechny, kdo podstupují psychoterapeutický výcvik, psychoterapií se živí, uvažují o této profesi nebo v ní začínají, i pro zájemce o psychoterapii. Kniha slouží jako průvodce, který usnadní vstup do této pomáhající profese i orientaci v ní. Dobrý psychoterapeut má umět odložit stranou své předpojatosti, když se setká s novým klientem. Má mít vyzkoušeny terapeutické postupy, ale také být schopen přijmout jedinečnost každého terapeutického vztahu. Úkolem psychoterapeuta je dobře spolupracovat s klienty, umět vést rozhovor, uvědomovat si vlastní protipřenosy, které vůči nim má, trpělivě naslouchat, dodržovat etiku a nebát se improvizovat. Kniha je mimo jiné opřena o výpovědi řady zkušených psychoterapeutů, kteří si postupně vytvořili vlastní styl terapie. Přestože se jedná o text, jenž vychází z výsledků řady výzkumů, důraz je kladen na srozumitelnost a čtivost textu. Prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D., působí na Katedře psychologie FSS MU. Byl editorem a spoluautorem knihy Současná psychoterapie (2010). V minulosti pracoval jako psychoterapeut i jako lektor psychoterapeutického výcviku. Zastává pozici senior editora v časopisu Psychoterapie. Je členem mezinárodní Společnosti pro výzkum psychoterapie a autorem řady publikací (např. Psychologie komunikace, Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci, Psychologie jinak, Úskalí internetového poradenství).

O autorovi

Zbyněk Vybíral Prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D. (1961), je český psycholog. Vystudoval psychologii a češtinu, později působil v psychologických poradnách.…

Všechny knihy autora

Další knihy autora

Recenze (6)

  • Datum 18. 11. 2016

    Vybíral, Zbyněk: Jak se stát dobrým psychoterapeutem - recenzent Vladěna Šnoblová

    Kniha velmi čtivým způsobem předkládá autorovo zamyšlení nad různými tématy, se kterými se může terapeut ve své praxi setkat. Autor přitom stále vychází jednak ze svých zkušeností získaných dlouholetou praxí, ale neopomíjí ani výsledky aktuálních zahraničních studií a výzkumů věnovaných psychoterapii.

    Kniha je velmi přehledně členěná a postupně nabízí čtenářům pohled na nejrůznější aspekty psychoterapie, jejich význam, a také diskusi o daném tématu mezi jednotlivými psychoterapeutickými směry. Čtenář se tak postupně může zamyslet nad tím, co to je psychoterapie a co je v ní pro klienta i terapeuta podstatné. Důležité místo v knize – stejně jako v terapii – zaujímá terapeutický vztah, autor se také věnuje problematice přenosu v terapeutickém vztahu a pohlíží na něj optikou různých psychoterapeutických směrů, které mezi sebou porovnává.

    Kniha se také věnuje umění vést rozhovor a různým úskalím, která mohou být s terapeutickým vztahem a rozhovorem spojená. Autor se na několika místech pozastavuje u problematiky účinnosti či úspěšnosti psychoterapie a také u otázky, zda je užitečné diagnostikovat klienta v průběhu psychoterapie nebo na jejím počátku, nebo to přináší spíše komplikace. Jako velmi přínosné vnímám také zamyšlení autora nad tím, že je vhodné, aby se terapeut snažil vyhnout předpojatostem – je nutné uvědomit si, co jsou vlastní hypotézy terapeuta a co je skutečně žitá realita klienta – v této souvislosti autor mimořádně zdůrazňuje schopnost vhodně se ptát a vést rozhovor a zejména klientovi skutečně naslouchat.

    Autor se zmiňuje o obvyklých technikách a postupech v psychoterapii, ale naráží i na aktuální problematiku vedení psychoterapie online. Zaujala mne také kapitola věnovaná karikaturám nebo ironickým pohledům a anekdotám o psychoterapii – v čem nám mohou být užitečné nebo v čem mohou být odborníkům spíše výstrahou a ponaučením? Závěrem knihy se autor věnuje etickým otázkám, souvisejícím s psychoterapií, a problematice přílišného zjednodušování psychoterapie do hesel. Celá kniha je proložena postřehy a zkušenostmi různých českých psychoterapeutů, což také nabízí zajímavá zamyšlení a podněty.

    Jedná se spíše o publikaci určenou odborníkům nebo poučeným laikům – pracuje často s běžně používanou terminologií a také je vhodné, pokud čtenář o psychoterapii a jejích směrech již něco ví předtím, než začne tuto knihu číst. Domnívám se, že pro psychoterapeuty může jít o užitečnou příručku, ke které je možné se opakovaně vracet a přitom v ní vždy najít něco, co může být pro praxi přínosné. Vřele bych knihu také doporučila studentům z oborů pomáhajících profesí a těm, kteří o práci psychoterapeuta do budoucna uvažují – mohou tak získat lepší představu o tom, co tato práce může přinášet.

    Vladěna Šnoblová
    casopisagora.cz/2016/11/zdenek-vybiral-jak-se-stat-dobrym-psychoterapeutem/

    Recenze byla zpracována pro časopis Agora

    Přečíst celou recenzi Zavřít
  • Datum 14. 10. 2016

    Zvažoval jsem, zda recenzi na knihu prof. Vybírala Jak se stát dobrým psychoterapeutem psát spíše odborným či hovorovým jazykem. Nakonec jsem se přiklonil k pohledu a stylu osobnímu, neboť téma stávání se dobrým terapeutem je ve své důsledku tématem osobním.A jde opravdu o stávání se, jak autor vícekrát zdůrazňuje. Je to proces stálého učení, ne cílová páska, ke které jednou doběhneme a máme hotovo. K tomuto učení nabízí prof. Vybíral mnoho podnětů, z nichž některé bych rád zmínil. Protože sám se psychoterapií více než dekádu živím, nejbližší je mi dívat se na oblasti podporující proces učení z tohoto místa. současně si ale ještě pamatuji dobu, kdy jsem začínal a s klienty, nemaje stálého místa, konzultoval po čajovnách. Co si tedy z knihy můžeme vzít, když s terapií začínáme nebo se na tuto profesi připravujeme? Jak nám může pomoci, pokud už terapii nějaký čas provozujeme?

    Kniha je rozdělená na dvě části, z nichž první se zaměřuje na vodítka, čeho se držet a čím se vést, zatímco druhá upozorňuje na některá úskalí a svody, tedy na co si dát pozor. Sympatické je, že autor nepropaguje některou konkrétní terapeutickou školu, ale mluví o základních a obecných principech psychoterapie jako takové. Vlastní myšlenky často vhodně doplňuje citacemi dalších terapeutů a výzkumníků. Většinou vybírá autory současné a vyhýbá se tím pasti opakovat to, co řekli zakladatelé jednotlivých terapeutických škol. Chvílemi mi bylo líto, že je díky tomu méně prostoru pro osobní sdílení zkušenosti prof. Vybírala, osobní autorův přístup k terapii textem nicméně postupně, nepřímo a nenápadně prosakuje.

    Pokud začínáme i se terapii nějaký pátek věnujeme, je užitečné připomenout si obecné terapeutické cíle napříč směry (např. mobilizovat vnitřní zdroje, přerušit nezdravé návyky, změnit sebepojetí či přístup k situaci) i to, že jedním z hlavních léčivých prvků je samotný vztah mezi klientem a terapeutem. Hledání odpovědí na otázky “co nám adekvátní terapeutický vztah pomáhá vytvářet, udržovat a co nám může dělat potíže?” se line knihou jako pověstná Ariadnina niť.

    Jako když upozorňuje, že je důležité uvědomovat si své předpojatosti a domněnky založené na teoriích nebo vlastní životní či klinické zkušenosti. Nebo když připomíná důležitost sama sebe se stále ptát, zda vstupujeme do vztahu s každým člověkem nově ve snaze mu skutečně porozumět, a zda nenabízíme nějaké instantní řešení či radu ve zjednodušující podobě nějakého sloganu. Zda mluvíme jazykem, kterému klient rozumí i to, jaká volíme slova (neb se např. liší otázky zaměřené na problém od dotazů směřujících k řešení). V neposlední řadě zda jsme si vědomi vlastních přenosů na klienta a jak s nimi umíme pracovat, zda jsme ochotni pochybovat i chybovat, stejně jako si dobře ujasnit etický rámec terapeutické profese.

    Byť se v knize objevuje více popisů dobrého psychoterapeuta, nejde o to tyto vlastnosti a schopnosti napodobit, ale hledat a snad i najít svůj vlastní terapeutický styl. Jenž vychází nejen z informací a technik, které jsme posbírali z knih a v terapeutickém výcviku, ale také z ochoty stále znovu profesně i lidsky růst, dovolit si být sám sebou a současně se umět opřít o to, co se ví z výzkumů.

    Na závěr je třeba doplnit, že knihu ocení i laik o psychoterapii se zajímající. Někdy to zvenku vypadá jako lehká práce: terapeut si prostě jen tak sedí a povídá si s lidmi. Knížka poodhrnuje tuto zjednodušující roušku a ukazuje, kolik úsilí a vlastní práce na osobním i profesním růstu je třeba, aby člověk podpůrně a nápomocně doprovázel další lidi na jejich cestě životem.

    Mgr. Michal Petr
    www.michalpetr.com

    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    Přečíst celou recenzi Zavřít
  • Datum 14. 10. 2016

    Autorem recenzované odborné příručky je profesor oboru sociální psychologie a vedoucí Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Kolega Zbyněk Vybíral také založil a dlouhá léta vedl časopis Psychoterapie (dříve Konfrontace). V odborném světě je znám jako autor a překladatel několika odborných knih, jeho hlavními tématy jsou psychoterapie, poradenství a komunikace. Z bohaté a kvalitní publikační činnosti upozorňuji na monografii Současná psychoterapie (Portál, 2010), jíž je editorem a spoluautorem. Tato rozsáhlá kniha u nás patří mezi základní učebnice psychoterapie. Kolegu Zbyňka Vybírala bych ještě čtenářkám a čtenářům přiblížil a představil konstatováním, že na brněnské Katedře psychologie je ve výuce studentů velká pozornost věnována právě psychoterapii, která je zde také vědecky zkoumána v rámci Centra pro výzkum psychoterapie. A k dokreslení portrétu autora ještě upozorním na jednu z jeho zásad, jíž je „kolegiální přísnost a kritičnost,“ osvětlující jednu důležitou stránku Vybíralova pracovního stylu.

    Tématem knížky je hledání odpovědi na otázku, jak se stát dobrým psychoterapeutem. Tomu ovšem musí předcházet znalost toho, kdo je (či naopak není) dobrým, tedy účinným, psychoterapeutem. A navrhněme odpověď, že dobrým psychoterapeutem je ten, kdo je schopen v co nejvyšší míře dosáhnout pomocí psychologických prostředků u klienta (pacienta) nejlépe předem plánované pozitivní změny. Klientem (pacientem) bývá zpravidla jedinec, avšak může jím být i sociální skupina – kupříkladu rodina. Změna se týká osobnosti, individuálního chování, určité poruchy zdraví, konkrétně může jít o oslabení či odstranění symptomů, ovlivnění biologických proměnných (např. při zásahu do imunity), o úpravu meziosobní komunikace a vůbec meziosobních vztahů v rámci práce se skupinou, rodinou, apod.

    Předpokládáme, že žádoucí, tedy k příznivé změně vedoucí jednání a projevy psychoterapeuta jsou naučitelné a osvojitelné odborným vzděláváním a následnou praxí, nejlépe s využitím supervize. Za samozřejmost lze považovat i tvrzení, že lidé mají k profesi psychoterapeuta větší či menší předpoklady dané jaksi předem, apriori (úroveň schopnosti empatie, introspekce, vnitřní stability, atd.). To vše zní logicky. Jistě jsou přítomné i další proměnné a okolnosti, jež proces stávání se psychoterapeutem, tedy i dobrým psychoterapeutem usnadňují, či naopak znesnadňují. A o tom všem je recenzovaná knížka.

    Autor práci rozčlenil do dvou částí, přičemž první je zřetelně rozsáhlejší (141 stran), než část druhá (32 stran). Nakonec zařazuje místo závěru několikastránkový oddíl „Dejte si za rámeček,“ v němž vše podstatné shrnuje. Zcela závěrem pak nalezneme Literaturu, kterou dělí na Knihy vhodné pro první (k)roky v psychoterapii, Citovanou beletrii a Další odkazy (rozšiřující četba), což je praktické a didakticky vhodné.

    První část nazval Co může psychoterapeuta vést a sestává z Deseti poznámek místo předmluvy a osmi kapitol: Udělat to, co zafunguje, Vytvořit mezilidský vztah, který léčí, Vyhýbat se předpojatostem, Umět vést rozhovor, Techniky a postupy psychoterapeuta, Najít si svůj styl, Kdo je odborník? a Vědět alespoň něco z toho, co se ví z výzkumů.

    Druhou, stručnou část vtipně pojmenoval Co může psychoterapeuta svést. Zde pak jsou dvě kapitoly: Psychoterapie založená na heslech a sloganech a Psychoterapie může škodit aneb etické souvislosti.

    Pokud se čtenářky a čtenáři chtějí konkrétně dovědět, jak se stát dle kolegy Vybírala dobrými psychoterapeuty, či dobrými psychoterapeutkami, nezbude, než si knížku obstarat a pozorně přečíst. Nalezneme v ní mnoho různých názorů autorit, vědeckých (i příliš zobecňujících) poznatků a postřehů z praxe, což vytváří zajímavou a čtivou mosaiku dodávající ve věci poučení a podněty k zamyšlení.

    Pro přiblížení celé práce uvedu na ukázku stručný výběr z toho, co autor závěrem příručky nabízí a píše (na str. 177 - 179). Mezi vhodné rysy psychoterapeuta kupříkladu patří jeho osobnostní zralost a otevřená mysl bez předsudků. Žádoucí dovedností psychoterapeuta je zvládání vlastních přenosů a protipřenosů, radu pak dobrý psychoterapeut podává tak, že otevírá alternativy, posiluje u klienta náhled potíží, mírní jeho patologizující nebo negativistický pohled, atp. Klientův stav může naopak poškodit tehdy, pokud dogmaticky lpí na své teorii, technice nebo interpretaci, klienta obviňuje a tváří se a mluví, jako že všechno ví a všemu rozumí. Důležitou zásadou dobré psychoterapie je, že ji řídí klient. Proto mu pozorně naslouchejme, nespěchejme s výkladem a buďme klidní a trpěliví. Vysvětlení, výklad, interpretaci – to vše vyslovujme jen jako nabídku, jen „zkusmo.“ Nikdy se nevytahujme, nepředvádějme znalosti, nechlubme se…

    Osobně si na recenzované příručce cením zvláště toho, že zcela srozumitelně, zajímavě, čtivě a vysoce odborně pojednává o tématu, které dle mých informací dosud u nás nebylo zpracováno v takovém rozsahu. Také je zřejmé, že kolega Vybíral je zkušeným odborným spisovatelem. Jedná se o prvou sondu a nikterak na jejím významu neubírá skutečnost, že práce je určena spíše začínajícím psychoterapeutům, laikům či osobám, jež se v psychoterapii právě vzdělávají. Avšak i zkušenější psychoterapeuty může vést k reflexi vlastní praxe, případně i k zamyšlení o vlastní motivaci. Není pochyb o tom, že dobrý, účinný psychoterapeut je člověkem vnitřně stabilním, rozumějícím sobě (vysoká úroveň sebepoznání), jenž žije vyváženě a ke spokojenosti své i svých nejbližších. Znalost řemesla je samozřejmostí.

    Je jisté, že knížku budou číst klienti, pacienti léčení psychoterapií, případně i potenciální klienti a pacienti. Předpokládám, že zvýšenou pozornost věnují poslední kapitole – „Psychoterapie může škodit aneb etické souvislosti“. Při její četbě mne napadlo, že se v uváděných případech většinou nejednalo o  skutečně kvalifikovanou psychoterapii a kvalifikované psychoterapeuty. Snad by zde bylo vhodné uvést, jaké jsou v případě této formy pomoci „kontrolní mechanizmy“ a „kontrola kvality,“ přičemž psychoterapie prováděná v rámci zdravotnictví skýtá pacientům větší ochranu, než je tomu v jiných případech. Zde si dovolím upozornit, že i postavení psychoterapeutů není vždy záviděníhodné. Téma jejich ochrany (i právní) je důležitým tématem a musí být zevrubně probráno i během jejich základního odborného vzdělávání. Pokud bych se měl vyjádřit k možnostem poškozování klienta, pacienta psychoterapií, tak upozorňuji na nutnost diferencované indikace k určitému léčebnému postupu. Různé přístupy, metody a techniky totiž působí odlišně - zřetelně diferencovaně a dle problematiky, osobnosti a zdravotního stavu člověka volíme pro něho optimální postup, tedy ten, jenž je prokazatelně účinný a reálně dostupný. Jinak působí rogersovská psychoterapie, dynamická psychoterapie, kognitivně behaviorální přístup, transakční analýza, atd. Nesprávná či nedostatečná indikace vede k tomu, že jedinec potřebný péče není veden a léčen lega artis, může tak dojít k jeho poškozování.

    Celkově rád konstatuji, že kolegovi Zbyňkovi Vybíralovi se podařilo napsat potřebnou a čtivou příručku, jež je určena širokému spektru čtenářek a čtenářů. Dílo se podařilo. Nakladatelství Portál pak patří dík za soustavnou, mnohaletou snahu o vzdělávání odborníků i laiků ve společenských a humanitních vědách. Přispívá nezanedbatelným způsobem k rozvoji vzdělanosti u nás.

    prof. PhDr. Jan Vymětal

    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    Přečíst celou recenzi Zavřít