Mít, nebo být? Nadčasová kniha Ericha Fromma - autor recenze: Taťána Kročkováhttps://www.kultura21.cz/spolecnost/21034-mit-nebo-byt-nadcasova-kniha-ericha-frommaNení od věci si připomenout vynikající knihu známého filozofa, psychologa a sociologa Ericha Fromma Mít, nebo být?, kterou nově vydalo nakladatelství Portál. Pokud knihu dosud neznáte a nedoprovázela vás vaším studiem humanitních věd na vysoké škole, určitě byste měli vědět, že rozhodně stojí za přečtení.
O čem je kniha Mít, nebo být?
Poprvé vyšla již v roce 1976. Humanistický psycholog Erich Fromm řeší otázku vlastnictví a Bytí, co jsou dvě základní hybné síly společnosti. Lidé používají slova: “Mám dům, mám ženu, mám dítě, mám práci, mám peníze.” Podle Fromma by raději měli tvrdit: “Jsem ženatý, jsem šťastný…” a podobně. Přivlastňováním toho, co nám vlastně vůbec nepatří, se vylučuje subjektivní prožitek a opravdový vztah ke světu, který samotné Bytí přináší. Vždyť člověk vlastně netouží po ničem jiném, než po tom být šťastný.
Neomezené uspokojování všech tužeb však ke štěstí nevede. Sen být nezávislými pány svých životů skončil začátkem prohlédnutí, že jsme se stali kolečky byrokratického stroje se svými myšlenkami, city a smyslem pro slušnost, zmanipulovanými vládou, průmyslem a masovými komunikačními prostředky, které jsou právě pod kontrolou vlády a průmyslu. Technický pokrok způsobuje ekologické nebezpečí a nebezpečí nukleární války, což může ukončit veškerou civilizaci. Ekonomický růst pak zůstává omezen na bohatší národy a propast mezi bohatými a chudými národy se prohlubuje.
Fromm se domnívá, že lidská společnost se může před katastrofou zachránit jedině změnou z orientace na vlastnění v orientaci na bytí a vytvořit tak novou společnost. Úkolem nové společnosti by mělo být podněcování správného vývoje člověka a jeho struktury Bytí. Člověk by se měl dobrovolně vzdát veškeré závislosti na vlastnění, měl by si uvědomit své vlastní já, poznávat sám sebe a snažit se o dokonalost.
Úzkost a nejistota, které jsou vyvolávány nebezpečím ztráty, v existenčním způsobu bytí neexistují. Jestliže jsem, kdo jsem a nikoli, co mám, nikdo mne nemůže o něco připravit nebo ohrozit moji jistotu a můj pocit identity. Základními prvky vztahů mezi lidmi v existenční formě vlastnictví jsou konkurence, antagonismus a strach. Nepřátelský prvek ve vztahu vlastnění pramení z jeho podstaty. Chtivost vede k nepřátelství mezi lidmi a národy, což způsobuje války. Mír mezi národy je možný jedině tehdy, pokud se struktura MÍT změní ve strukturu BÝT.
Určitě bychom si mohli vzít také příklad z Frommova tvrzení, že v průmyslové a politické reklamě musí být zakázány všechny metody “mytí mozků”.
Zatímco modus Bytí tedy preferuje svobodu projevu, existenci kritického rozumu a potřebu vzdát se vlastnictví, vlastnický modus vychází z odvěké touhy po moci a z egocentrických zájmů. Kniha jednoznačně kritizuje současnou společnost a nabízí utopicky vyznívající návrh na spásu lidstva, změnu kolektivního myšlení a sociální rovnost. Je protknuta citáty, čerpá ze Starého a Nového zákona, Fromm také zmiňuje myšlenky známých učenců a filozofů, ať už třeba mistra Eckharta, Freuda, Buddhy či Marxe.
Toto vynikající, významné a nadčasové filozofické dílo je velmi čtivé a poučné naprosto pro každého. Doporučuji všem si jej přečíst a hluboce se zamyslet. Obzvláště v dnešní době…