Každý z nás musel absolvovat minimálně základní školu, někteří dosáhli i na vysokou školu. Naše dnešní škola vypadá jinak než v dobách našich studií, v mém případě v době, kdy jsem pracoval jako učitel. Politická manipulace, doufejme, skončila, alespoň v té nejhorší podobě. Skončila doba jednoduchých klišé, kdy se řada věcí nedala zveřejnit, nebo se s ní učitelé, nebo vědečtí výzkumníci v pedagogice nemohli ani zabývat.

Knihu profesora Průchy jsem si k přečtení vybral proto, abych zjistil, jak se změnila pedagogika od dob, kdy jsem studoval. Před 24 lety v době mých vysokoškolských studií byla pedagogika především zaměřenou na indoktrinaci marxismu do výchovy a vzdělávání a manipulaci žáků a studentů i kandidátů učitelství.

Tato kniha ukazuje, jakou cestu naše pedagogika od té doby prošla. Kniha je psána velmi poutavě, s řadou příkladů, vysvětlení, citací prací z celého světa. Ukazuje naše školství ve světovém kontextu na základě výzkumů mnoha vědců z celého světa, nejen Sovětského svazu, jako v době reálného socialismu. Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol a dalšího aparátu, včetně velmi rozsáhlého seznamu literatury. Začíná vymezením pojmu pedagogika a výkladem, co to je vlastně pedagogika jako věda. Zabývá se také žákem, jako předmětem vzdělávání a osobností učitele. Překvapující může být pro čtenáře, že na základě řady výzkumů se ukazuje, že učitel nemá příliš velký vliv na výsledky žáků a vědci rovněž nevědí, jakými charakteristickými vlastnostmi by měli popsat úspěšného učitele. Některé pojmy jsem vůbec neznal, dříve se nepoužíval např. termín kurikulum ve smyslu obsahu edukace. Třeba poznamenat, že už od konce roku 1989 nepracuji ve školství, i když jsem neztratil kontakt se žáky a studenty, které pravidelně individuálně učím hlavně matematiku.

Poměrně překvapující je pozitivní hodnocení nejcitovanějšího pedagoga v socialistických učebnicích o výchově a vzdělávání, Makarenka. Kniha rovněž uvádí, že i v dobách totality se prováděl u nás i v dalších tehdejších socialistických zemích kvalitní pedagogický výzkum. Tak trochu i v pedagogice je tak vidět někdy nesmyslný obrat o 180°, od masivního přebírání všeho z východu, k naprostému opomíjení i kvalitních publikací pocházejícího z Ruska. Vidíme to ostatně i v našich knihkupectví i s odbornou literaturou, kde většinou nevidíme nic kromě překladů z angličtiny.

Kniha je pečlivě připravena, chybí jakékoliv chyby a překlepy, ale někdy ve slovech vypadla písmena ť. Je velmi kvalitní publikací, která si zaslouží místo v knihovnách škol i učitelů. Je i zrcadlem nastaveným našemu školství, které má dost daleko k nejkvalitnějším systémům, jako ve Finsku. Zaostáváme nepochybně při výběru studentů učitelství a přípravě učitelů i po ukončení vysoké školy, jak ukazují čísla z knihy o tom, že příprava učitele gymnázia v SRN, kde není absolvent okamžitě vržen do praxe, příprava tam trvá v průměru 7,1 roku.

RNDr. Karel Vašíček