V nově vydané knize Portálu Umění naslouchat naleznete v textové podobě myšlenky Ericha Fromma, které spojil do této publikace Rainer Funk. Nejedná se v původní podobě o psané texty, nýbrž o slova pronesená Frommem na různých přednáškách, seminářích či v rozhovorech.

Na stránkách této knihy se čtenář dozvídá o faktorech, které dle Fromma vedou k proměně pacienta v průběhu psychoanalýzy, a v druhé, rozsáhlejší části se věnuje úvahám o terapeutickém procesu, které obsahují teoretičtější kapitoly a které později vkládá do kazuistiky. Závěrečná praktická kapitola se stručně zaměřuje na konkrétní metody, které Fromm navrhuje jako léčbu pro moderní charakterové neurózy, mezi něž řadí tyto body: změna vlastního jednání, rozvinutí zájmu o svět, naučit se myslet kriticky, poznat sám sebe a uvědomit si své nevědomí, uvědomování si vlastního těla, soustředění a meditace, odkrytí vlastního narcismu, sebeanalýza.

Ráda bych nějakým způsobem předala svůj osobní zážitek ze čtení, ale asi to slovy nedokážu. Všemi díly Fromma pronikají témata svobody, individuace a vlastní odpovědnosti. S touto knihou tomu není jinak. Autor uvažuje nad tím, jak v člověku odhalit sílu k úzdravě a nad rolí pacienta i psychoanalytika v tomto procesu. Vedle intelektuálního obsahu s sebou nesla kniha i mnoho prožitků. Nedá se číst bez zamyšlení nad sebou samým a nad  společností. Nebyla stránka, na které by se mě některá z pasáží nedotka. Vedla mě  ke vstupování do kontaktu se sebou samou, vlastně k takové sebeanalýze. A vedla mě také k úvahám o terapii. Fromm byl pro mě inspirující ve své upřímnosti ve vztahu ke klientům. Také se mi díky četbě uspořádala různá témata z různých oblastí do pospolité mozaiky.

Domnívám se, že pro čtenáře může být užitečné, pokud zná základní pojmy z oblasti psychoanalýzy, aby se v knize neztratil. Je důležité nenechat se odradit první kapitolou – zde jsem se skutečně lekla, že knihu nedokážu dočíst. Ale od druhé kapitoly se četla sama. Je velmi srozumitelně napsána, takže pro mě nebyl problém se na ni soustředit.

Umění naslouchat může být obohacující knihou pro ty, kteří rádi přemýšlí. Přemýšlí o sobě a o lidech kolem sebe. Pro mě vlastně byla primárně knihou o seberozvoji. Proto si myslím, že může mnoho kapitol přinést nový pohled na svět a na sebe i těm čtenářům, kteří primárně netíhnou k tématům psychoterapie či psychologie.

Kniha, to není jen soubor písmenek naskládaných do vět. V každé knize je více či méně zřetelně otisknuta osobnost autora. Spisovatelé, jejichž názory a pohled na svět nějakým způsobem souzní s čímsi v nás, se pak stávají našimi oblíbenci a k jejich knihám se rádi vracíme. Pro mne je jedním z takových autorů bezesporu Erich Fromm. Ačkoli jeho dílo tvoří odborné knihy věnované psychologii, je z nich velmi silně cítit jeho mimořádná osobnost. Pokud jste se na svých toulkách literárním světem s tímto autorem dosud nesetkali, můžete to napravit právě nyní, protože nakladatelství Portál vydává jeho novou knihu Umění naslouchat.

Erich Fromm pocházel z německé židovské rodiny a původně se chtěl stát rabínem. Jeho životní cesty však vedly jinam a nakonec se stal uznávaným psychologem. Díky vlivu své manželky, psychoanalytičky Friedy Reichmann, se začal sám věnovat Freudově psychoanalýze. Roku 1933 emigroval do Spojených států, konec života prožil ve Švýcarsku. Ani jako emigrant však nikdy nepřestal intenzivně prožívat hrůzy, které se v jeho rodném Německu odehrávaly. Snaha pochopit, kde se v lidech může vzít tolik krutosti a fascinace smrtí, se velmi zřetelně odráží i v jeho literárním odkazu. Příkladem je kniha Strach ze svobody, ve které se snaží vysvětlit nástup a silnou pozici nacismu v Německu. V knize Anatomie lidské destruktivity zase věnuje značnou část podrobnému rozboru Hitlerovy osobnosti.

Hned na úvod je potřeba zmínit, že Umění naslouchat není Frommovou knihou v pravém slova smyslu. Ačkoli měl Erich Fromm v úmyslu napsat a vydat knihu o své terapeutické metodě, nikdy se tak nestalo. Jeho žák Rainer Funk se však rozhodl uspořádat nejrůznější Frommovy texty pojednávající o jeho vztahu s duševně nemocnými lidmi, o tom, jak vlastně vnímal psychoanalytickou metodu i základní problémy dnešního člověka. Umění naslouchat je tak vlastně přepisem nahrávek Frommových přednášek a rozhovorů.

I když by se mohlo zdát, že kniha sestavená tímto způsobem bude poněkud chaotická, jedná se o překvapivě kvalitní a ucelené dílo. Svým obsahem pak dalece přesahuje téma psychoanalýzy a zacházení s duševně nemocnými lidmi. Erich Fromm se ve svých úvahách spíše zabývá tím, jaké problémy vytváří dnešní svět a v čem je špatný onen model „dokonalého“ racionálně uvažujícího tvrdého člověka, který je současným prototypem úspěchu. Na stránkách této knihy pravděpodobně objevíte mnoho odpovědí na otázky, o kterých jste ani nevěděli, že vám leží v hlavě.

V některých částech knihy je zřetelné, že se původně jedná o přednášky pro odborné publikum. Celkově je však kniha velmi dobře srozumitelná a nesmírně čtivá. Je to jako posadit se za letního večera do zahrady a nad šálkem dobrého čaje vést zajímavý rozhovor s člověkem, ze kterého sálá laskavost, porozumění a obdivuhodná inteligence. Za sebe vám můžu Umění naslouchat rozhodně doporučit.