Matoušek, Oldřich; a kol.: Strategie a postupy v sociální práci - autor recenze: Mgr. Lukáš Herich, DiS., lukas.herich@centrum.cz Předkládána kniha „Strategie a postupy v sociální práci“ je ucelenou publikací zaměřující se na aktuální oblasti sociální práce a sociální politiky. Je sepsána kolektivem autorů pod vedením loni zesnulého významného odborníka v sociální práci a Doc. PhDr. Oldřicha Matouška. Dotýká se i oblasti, které nejsou v současném pojetí prvoplánovitě zaměřeny sociálně, tedy oblasti kriminality, mediace, dohledu probačního úředníka či restorativními přístupy, které bychom mohli zařadit pod obecnější pojem sociální práce v justici (či kriminologii). V knize se čtenář může zaměřit na přístupy ryze individuální, skupinové, manažerské či multidisciplinární. Hlavní téma knihy není specificky stanoveno a jde o řadu témat sobě blízkých, dotýkající se více méně právě sociální práce a sociální politiky. Autoři se pouštějí i do oblastí dobrovolnictví, práce s lidmi s handicapy nebo s duševním postižením, neopomíjejí oblasti trestní politiky se zaměřením na sociální oblast. Věnují se i rodinné politice, dětem, mládeži, zdravotní oblasti, ne příliš popisované problematice omezení svéprávnosti, seniorům, lidem s demencí i celkově problematice stárnutí. Dá se konstatovat, že kniha nás provází strategiemi a postupy v sociální práci od narození až do smrti.
Kniha je sice členěna do šesti logických celků, zaměřených vždy určitým směrem, například komunikací a navázáním vztahu či systémové strategie a multidisciplinární podpora. Každý z celků má vždy několik dílčích statí. Rozdělení je logické, přehledné, vždy začínající předmluvou a uvedením do tématu. Velkou výhodou pro čtenáře je, že může přijmout autorský záměr a číst jednotlivé díly jako celky, nebo může využít i vlastní logiky a číst jednotlivé statě podle vlastního profesního, studijního, či soukromého zaměření. V tom mu publikace svou logickou přehledností dává možnost vybrat si bez rizika, že by mu nepřečtením některé části chybělo pochopení jiné.
Další výhodou knihy je rozdělení každé z jejich statí na teoretickou i praktickou část. Téměř každá z kapitol obsahuje mimo teoretického vhledu, přehledu literatury, odkazů i kazuisticky zaměřenou praktickou část, což umožňuje prakticky zaměřeným odborníkům, studentům či laikům více pochopit konkrétní projednávané téma a autorův záměr. Cílovou skupinou je tedy student, začínající praktik, zkušený pracovník, ale i teoreticky zaměřený vědec.
Studentům se může hodit kniha k základnímu seznámení s tématem, další literaturou ke studiu a může se následně rozhodnout, jakým směrem se vydá v dalším studiu, případně, že dané téma pro něj není relevantní.
Pro začínajícího praktika je publikace vhodným teoreticko-praktickým vhledem do tématu, kterému se začíná profesně věnovat a může ho nasměrovat v začátcích své kariéry.
Zkušený pracovník může literaturu využít zejména k reflexi své práce, zastavení se o přemýšlení, zda svou pracovní činnost zaměřuje správným směrem a zda může využít další zkušenosti a praktické či teoretické rady.
Pro teoreticky zaměřeného vědce lze knihu využít ke kritické reflexi jeho zaměření, případně k pojednání při zpracování přednášek, statí, článků apod.
O tom, že sociální práce a sociální politika se mění rychlým tempem, svědčí např. i to, že v příspěvku „Hodnocení potřeb a situace lidí bez domova“ autoři zmiňují, že „Pro získání dávek hmotné nouze je třeba odjet do místa trvalého pobytu, což však klienti často odmítají z důvodu problematických vztahů v obci.“ (s. 109). Od vydání knihy uplynulo sice jen pár měsíců a tento konkrétní praktický problém je vyřešen změnou zákona, kdy se dávky hmotné nouze mohou využít nové ustanovení zákona ve znění „jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje, je místně příslušnou krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž správním obvodu k této situaci došlo.“ (zák. č. 111/2006 Sb. v platném znění).
Kniha se věnuje i novým tématům, např. závislosti na sociálních sítích (s. 126 n.) či prevence radikalismu a terorismu (s. 433 n.)
Rozsah a kvalita knihy je i v tom, že obsahuje širokou škálu přístupu od složitějších procesů komunitního plánování sociálních služeb (s. 409 nn.), komunitní vzdělávání (s. 326 nn.) či práci s místními komunitami, podpora participace (s. 250 nn.) k procesům zaměřeným na rodiny či jen jednotlivce např. v části plánování sociální práce s jednotlivcem (s. 222).
Jak již bylo výše konstatováno, autoři popisující širokou škálu strategií a postupů v sociální práci dokazují to, že oblast sociální práce provází lidi od narození až do smrti a možnosti doprovázení, intervencí, podpory, kontroly, dohledu je velmi široká.
Publikace se zaměřuje nejen na zdravotní oblast, samostatné části jsou zaměřeny na problematiku bydlení - „Podpora bydlení“ (s. 446 nn.), dluhů a financí - „Hodnocení finanční gramotnosti a finanční situace (s. 172), zaměstnanosti - „Aktivace nezaměstnaných“ (s. 233).
Kolektiv autorů nezapomněl ani na samotné pracovníky, kteří se klientům v sociální práci věnují a kterým hrozí rizika spojena s vyhořením, možné problémy s tzv. „trubicovým“ viděním světa, profesní oploštělostí. Většina témat na profesní rozvoj a prevenci vyhoření je v poslední části knihy v oblasti organizační a manažerský komplex. Jde zejména o kapitoly „Řízení vlastního profesního rozvoje“ (s. 483 nn.), „Syndrom vyhoření a psychohygiena (s. 495 nn.) nebo supervize (s. 521).
Dílčí nevýhodou takto obsáhlého textu je chybějící rejstřík klíčových slov, který by mohl být obohacením knihy. Nicméně je v knize více než šedesát statí, lze rejstřík do jisté míry nahradit obsahem, který čítá čtyři strany a dá se částečně využít jako rejstřík témat.
Také by bylo vhodné uvést mimo jmen autorů jednotlivých statí i krátké medailonky, podobně jako jsou na zadní obálce knihy představeni čtyři z kolektivu autorů. Pro zájemce je tak složité se orientovat ve velké škále autorů, zejména jejich profesního života, zaměření, nicméně jde o dílčí problém.
Poslední dílčí nedostatek publikace je v tom, že neobsahuje celkový přehled literatury a zákonů, kterými se autoři zabývají. Jejich seznam je v každé kapitole, což svým způsobem postačuje, nicméně několik stran navíc se seznamem relevantní literatury by již nevadil.
I přesto je kvalita knihy výborná a rozhodně doporučuji ji mít v každé organizaci sociálních služeb, ať již v nestátní neziskové organizaci, v příspěvkových organizacích nebo na obecních či krajských úřadech. Pravidelné nebo občasné nahlédnutí a přečtení rozhodně neuškodí.
Kniha je souborným, čtivým, dílem autorů kolem kolektivu kolem Oldřicha Matouška, který se problematice věnoval celý profesní život. Obsahuje více než šedesát strategií a postupů v různých aspektech sociální práce je přínosem pro sociální práci obecně, protože předkládá ucelený přehled současných trendů včetně tradičních i relativně nových, potřebných pro ni. Je vhodná pro sociální pracovníky a pracovnice ať již k všeobecnému rozhledu, k základnímu vhledu do pracovního či studijního problému a také k reflexi nad vlastním postupem v dané oblasti. Rozhodně stojí za to, aby pracovník/pracovnice reflektoval svou praxi i v této zhuštěné několikastránkové podobě. Zejména, když kniha má i praktickou část v oblasti kazuistik k projednávaným tématům.
Přestože knize může pro některé chybět celkový souhrn použité literatury, rejstřík témat, podle kterého by se mohl orientovat a další představení, třebaže krátké, ostatních autorů, je velmi kvalitním přínosem do studia sociální práce a sociální politiky. A je evidentní, že je kniha i poctou Oldřichu Matouškovi, který vedl svou poslední kolektivní práci a ujal se jí výborně.
Přestože je složité z této knihy vybrat jedno téma, motto, zvolil bych úryvek z kapitoly „syndrom vyhoření a psychohygiena“, ve které upozorňuje autor na to že „sociální pracovníci mají povinnost učinit nezbytná opatření, aby se o sebe profesionálně a osobně starali na pracovišti, v soukromém životě a ve společnosti.“
autor recenze: Mgr. Lukáš Herich, DiS., lukas.herich@centrum.cz
Recenze byla zpracována pro časopis APSS ČR