Vlídné zamyšlení nad účinky terapie - recenzent Jakub Nemček
www.josefhurt.cz/node/6508 V pořadí dvanáctá Yalomova publikace, která vyšla přeložená do češtiny v nakladatelství Portál, pokračuje v sebeodhalování autora a jeho celoživotní práce s pacienty. Yalom se v tomto díle ohlíží a vzpomíná na případy, které ho v různých směrech pracovně i osobně výrazně ovlivnily.
Dílo je rozděleno do 10 kapitol nebo příběhů a ve velké části z nich se objevuje téma vlastní konečnosti, smrtelnosti sebe nebo milovaných osob. Tato existenciální témata a jejich volba pro knihu zcela jasně reprezentují autorovu aktuální životní situaci, ve které se obrací ke své minulosti a hledá plody své celoživotní práce. V doslovu se pak snaží jasně formulovat ty nejdůležitější metody a postupy v psychoterapii, které ve své praxi používá.
Na pozadí hlavní ideje celého díla - důležitosti autentického kontaktu -však formuluje, díky příběhům, zásadní otázky nejen pro psychoterapii. Co je při setkání dvou lidí to, co způsobuje změnu? Co v terapii skutečně působí? Nebo co je vůbec cílem psychoterapie? Sdělit a interpretovat pacientovi vše, co umíme, nebo jen vytvořit prostor pro to, aby byl schopen sám refl ektovat vlastní psychologické procesy?
I přes to, že sám autor nabízí možné odpovědi na své otázky, nevyčerpává je a nám tak zůstává dostatek prostoru pro přemýšlení. Zároveň se však k otázkám můžeme beze strachu postavit s tím, že na ně nelze znát jasnou a všeobecně platnou odpověď a důležité se spíš jeví jejich neustálé opakování a do jisté míry až fenomenologické pátrání po tom, co vlastně v psychoterapii děláme.
Je terapie o prohlubování vhledu do sebe samotného, o podněcování a učení se samostatnosti ve zvládání vlastního napětí a frustrace, nebo je terapie spíše usměrňování, srovnávání toho, co je správné a co špatné, a vede nás k "vytesání ideálního obrazu do duše"? A jakou roli v tomto procesu hraje psychiatr nebo psycholog, který terapii provádí?
Od spousty autorů, jejichž publikace, jež pojednávají o tématu psychoterapie, je možno najít na policích většiny knihkupectví, se Yalom odlišuje zejména svou otevřeností a schopností jasně popsat své vlastní prožívání v daných okamžicích sezení s pacientem. Možná je to právě tím, že Yalom po desítkách let zná svůj vlastní recept na úspěšnou terapii a za nejdůležitější považuje autentický kontakt. Autentický však neznamená, že pacientovi sdělíme vše, co se v nás děje, spíše že umíme pracovat s načasováním a poodhalit naše pocity a záměry ve chvíli, kdy se domníváme, že by mohly být v další spolupráci k užitku, případně, že by mohly vést k nové zkušenosti pacienta.
Při práci s lidskou duší často nevíme, na co vše máme vliv, a právě odhalením toho, jak o pacientovi přemýšlíme, otevíráme prostor pro přínosnou diskuzi. A právě toto je eso v rukávu Irvina Yaloma a zcela jistě jeden z cílů, proč se rozhodl svou zatím poslední knihu publikovat.
Jakub Nemček, psycholog a psychoterapeut
Recenze byl zpracována pro časopis Psychologie dnes